GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Archiv Prosinec 2015

Na zemi nepřestávají růže hořet a pod zemí prameny hrát

Uléhám na záda do jehličí a očima brousím mezi korunami stromů. Šumí. Kývají se. Sem tam křikne pták. Pohoda letního odpoledne. Pomalu, abych nezaplašila myšlenky, beru mezi prsty tužku a blok. Pár rychlých poznámek, pak se převalím na břicho a…


...a pak se vlak zas hnul

Prosincovým večerem duní rychlík. Znám tuhle trať, znám ji jako své boty, každé nádražíčko, kterým projíždíme. Znám i průvodčí, která mi štípne lístek a s mírným úsměvem přejede pohledem cello u mých nohou. Znám i ten vlak... Brzká tma už dávno…