GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Archiv Prosinec 2014

Proč si přijdu marnotratně

Klasická vánoční slezina našeho čtyřčlenného středoškolského babince. Neviděly jsme se od podzimního výletu na Veveří, kdy nám kamarádka oznámila zasnoubení. Od té doby se událo hodně novinek, přítelů, nepřítelů a tak, takže jsme pod stromečkem…


Otřást se

Setřepat tě Jako déšť Který zachytí krempa mého klobouku Setřepat tě Otřást se Zbavit se tě A pak Ještě chvíli se nepohnout Než tě vysuší slunce Setřepat tě Jako prach Který se na cestách nachytá na boty Setřepat tě Otřást se Zbavit se tě A pak…


S Tebou, od Tebe, pro Tebe

Život je tak krásný, když ho člověk nežije sám. Když má komu se pochlubit, komu postěžovat, když má někoho, kdo ho utěší, obejme. Život je tak krásný. Když se žije s Tebou. Život je tak krásný, jako vánoční dárek, který jsme si strašně moc přáli (v…


Mým čtenářům

Děkuji všem svým čtenářům za podporu a slibuju, že v příštím roce se budu snažit být méně zmatená a méně klišoidní. Prožijte svátky v klidu společně s lidmi, se kterými je prožít chcete, s hudbou, na kterou máte náladu a na místě, které je Vašemu…


Taková ta nálada

Sedím v posteli, vymýšlím pás proti solance, mám horečku, rýmu a kašel, morduju se s tím pásem už několik hodin... a najednou jsem pryč. Zmizí postel, nemoc, noťas, zima. Je léto, modré nebe, silnice od rybníka k Lísku, telátka v kravíně mají velké…


Hodinám

Sekundy se slévají do minut Minuty do hodin Hodiny do dnů Tok času je tak relativní Dvacet minut s tebou Je jako dvacet sekund A když nenapíšeš jediný den Podobá se to staletí... A v tom staletí Zemře zdravý rozum A nahradí ho klišé Ach, hodiny!…


Carpe diem

Jsem asi divná. Sotva něco začne, už se připravuju na konec. Vykresluju si, jak to dopadne a jak já se zachovám. Má to jednu výhodu. Když konec opravdu přijde, tak dokážu odejít s rovnými zády a mé okolí o mě pak prohlašuje, že jsem sveřepá. Já si…


Potkali se

On jí říkal Brouku, ona jemu Zlato Potkali se v dole, víceméně vzato - potkali se v dole téhle temné doby: své zlato si musíš nabrat do zásoby. Říkala mu Zlato, on jí říkal Brouku Dá se říct, že potkali se na palouku Na palouku světa když hledali…


Možnost volby??

Měla jsem to čekat. Příliš dlouho bylo ticho po pěšině. Jak jinak - ve farnosti u Jiljího. U toho komárovského, ne líšeňského. Už příliš dlouho se nikdo nezvedl a nezasadil lidksé pospolitosti a křesťanskému společenství facku. Nebo spíš pravý hák.…


Naše údolí

Jsem člověk kopcovitý. Nikoliv hornatý, jelikož v čemkoliv větším než jsou Jeseníky mám pocit maličkosti a to se nelíbí nikomu, obzvláště je-li to pocit maličkosti vůči druhohornímu vrásnění a ne vůči Pánu. (Obří důl, Krkonoše, léto 2014) Nikoliv…


« novější 1 2 starší »