S některými lidmi vyjít je majstrštyk a spočívá to především v tom, že umíte mlčet. Můžete mít toiž sebepádnější důvody svého jednání, sebelepší argumenty - stejně ten druhý neposlouchá a pokud ano, jenom ho proti sobě popudíte a celá diskuze skončí krvavou bitkou.

Každý nemá trpělivost poslouchat blbosti nebo přímo útoky na svou osobu. Kolikrát se  takový "dialog" odchýlí od původního tématu a změní se v osobní válku - výčitky, omlacování starých chyb o hlavu, vyloženě urážky.

Pokud jste hlava tvrdá a máte mrštný jazyk, braňte se. Ale slyšela jsem málo podobných hádek, které skončily dobře pro bránící se stranu. Každý nemá takovou výřečnost a útočící bývá ve výhodě.

Jestli jen trochu věříte své trpělivosti, doporučuju tichou zákopovou válku. Tichou v tom smyslu, že se držíte v klidu. Zaryté mlčení s občasnou kousavou poznámkou je jen ten zlopověstný olej v ohni. Mnohem lepší je mčet, poslouchat a v hlavě si sumírovat odpověď totálně neutrální.

 

Asi si říkáte, co to do Kaťuši vjelo, že si hraje na psychologa nebo co. Mno, poslední skoro tři týdny jsem strávila s nejrůznějšími kolikrát dost extrémními povahami a byla jsem svědkem/ účastnicí několika takových bitev. A od pár lidí jsem byla oceněna, jak perfektně umím držet...ústa a nechat druhého vybouřit, abych ho nakonec mohla inzultovat něčím faktickým.

Nepíšu ale tenhle článek proto, že chci radit nebo poučovat, každý ať se hádá jak chce. Chci říct tohle - nikdo nejsme dokonalý. Jinak skvělí lidi můžou být v určitých ohledech totální blbci. Jenže vy třeba tu skvělou stránku nikdy nepoznáte, protože jste s nimi zažili jenom ten pověstný střet s blbcem.

To je jedna strana mince. A ta druhá jsou naše zacpané uši a zatemněná mysl. Když někdo nás zná jako toho hádavýho pitomce, co neposlouchá a mele žvásty.

A to je prostě škoda.

S ostatními moc nezmůžete. Ale pokud změníte sebe, může je to trknout a třeba něco udělají i se sebou.

Tohle není článek s radou "Jak vyjít neporažen ze srážky s blbcem".

Tohle je článek o tom, jak se Katuši naučila mlčet i tehdy, když jí vře krev v žilách a cuká dlaň.