Popis situace: Vedro k zalknutí, obzlášť ve středu města je to kolem třiceti a v poledne k tomu jako v pekle. Nicméně magistrát je vcelku dobře klimatizovaný.
Úřednice 1: Paní v prvním patře usměvavá, vysvětlí všechny byrokratické postupy jak pro blbečka a u toho se mile tváří. Sympaťačka od pohledu.
Úřednice 2: Paní v přízemí nakrknutá, ještě jsem ani neměla čas pozdravit. Celou dobu bručí, neřekne ani slovo, ani se neusměje, ani se nesnaží být příjemná, nic nevysvětlí a já se špatně podepíšu, protože mi neřekla, že to má být blbečkovskej podpis, ne provozní.
Závěr: Nesoudím náladu. Každý má občas den na nic, každého občas bolí zuby. Někdo má špatnou náladu pořád, programově, ale vem to nešť.
Jde o to, že stačí hrozně málo, aby jeden otrávený člověk zkazil den někomu jinému.
Nebo naopak - aby jeden úsměv všechno změnil.
Až se budeme mračit na celý svět - je jedno proč - vzpomeňme na to, že třeba potkáme někoho, koho to ovlivní. Rozesmutní, otráví. Komu to zkazí den. Protože nás má třeba rád.
Až se budeme usmívat a zářit - je jedno proč - vzpomeňme na to, až potkáme někoho, koho by to mohlo ovlivnit. Rozesmát, uklidnit. Komu to vylepší den. Protože ho máme třeba rádi my.
Komentáře
Tyjo ... nuti hodne premyslet ten clanek, protoze ... neumim zakryvat, jak se citim.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.