...mám, když zapadá slunce a já jedu v neděli večer domů ze zkoušky sboru.
...mám, když si čtu ve starých denících a pláču.
...mám, když chytnu violoncello a započne "seance".
...mám, když stojím pod mohutnou klenbou gotického kostela či ve zkamenělých oblacích barokního chrámu.
...mám, když vylezu zadýchaná na kopec a přede mnou leží krajina sluncem ozářená.
...mám, když plameny táboráku olizují poslední poleno a to se mění na jiskry a řeřavé uhlíky.
...mám, když ležím na louce, nade mnou je modrá obloha sem tam ozdobená šlehačkou a trápí mě jedině mravenci v hlavě.
...mám, když nad městem svítí měsíc jako rybí oko, jasněji než pouliční lampy.
...mám, když zakloním hlavu a nad ní je milion hvězd.
...mám, když se vracím na známá místa.
...mám, když děkuji Pánu za všechno to krásné... i za to ostatní.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.