GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Óda na Černou Horu (16. 5. 2011)

Horo, Horo, Černá Horo, bez tebe je smutno skoro, bez tebe je plno hoře, navíc žízeň jako moře, bez tebe je plno pláče, tam, kde jsi, zas všechno skáče, tam, kde jsi, zas všechno jásá. Černožlutý nápis hlásá, zaujme i tvoje oči: Zde se Černá Hora…


Dekadence I. - IV.

Dekadence I. Tiše seděl na schodech, úsměv na rtu šedém, v bílé tváři bílý sníh – vločky letí nebem. Spí? Tak ať ho nevzbudíš! Dveře za ním vrzly, on se ani nepohnul – vždyť byl na kost zmrzlý! Dekadence II. Zas městem svítí Vánoce a v jednom temném…


Na pískovišti (24. 11. 2011)

Když píšu Píšu jako všichni Kteří už psali přede mnou. Básníci Hrají si jak děti Krátí si život veršů hrou. Když píšu Tak jsem jako všichni, Kteří už psali… Básníci kterým jejich verše pošlapali


Hej, brácho (LD) (25. 11. 2010)

Hej, brácho, oheň hoří, tak klestí polož opodál, my necháme ho na pak… Netvař se, jako by ses smál! Neříkej, že´ s to říkal, sama vím, že mi nevěří, oheň už brácho, hoří, já hořím s ním jak pápěří. Kus dřeva ještě přilož, jde vlhká zima při zemi,…


Koleje (13. 10. 2010)

Koleje – cesta ocelová – kudy dál možná váhají, jsou to jenom dvě rovnoběžky, které se v dálce setkají. Lidé jsou občas jako šíny, celý život se míjejí a pak se v dálce tiše spojí v jedinou řeku kolejí.


Skok (14. 12. 2010)

Na vysoké skále nad vysokým srázem dno je skryté očím, vítr šeptá „Skoč!“ Miluju tě stále… Co po pádu na zem? Ano, klidně skočím. Ještě vědět proč. Nad hlubinou tmavou, nad propastí hrůznou dno se skrývá očím, leží nad ním mrak. Hledám lásku pravou,…


Jo, to jsem já!

K tomuhle článku mě inspiroval ten od Lenči, nazvaný Jak (ne)přežívám sama se sebou (mimochodem doporučujiJ). Ti, kteří mě znají, nebo ti, kteří si přečtou moje příspěvky tady na blogu, zjistí, že jsem rýpal. Rýpal, kritik, věčný nespokojenec,…


Jak utopit slovíčko "Dobrej" aneb Konec kouzelníků v Čechách (i na Moravě)

Klasická situace: "Mami, dej mi ještě!" "Dejmy jsou v komíně. Řekni kouzelné slovíčko." "Prosím!" A - čárymáryfuk - přání se obratem plní. Nebo jiné: školní jídelna. Kuchařka vydávající už aspoň dvoustý oběd. "Dobrý den!" A - čárymáryfuk - na talíři…


Inspirace Nezvalem

Pověz mi, kdo je vlastně v právu Když stejnou chybu děláme Když stejně hrdě nesem hlavu Pověz mi, kdo je vlastně v právu Když ani právo neznáme Pověz mi, kdo má pravdu asi Když oba slepí tápeme Když máme vyčítavé hlasy Pověz mi, kdo má pravdu asi I…


Cellisti v čelistech velkoměsta - litanie na nepřízeň osudu

Jak začít tuto litanii na téma „Znevýhodnění velkotonážních umělců při cestování MHD“? Teď nemyslím pochopitelně jen to, že umělec (jako třeba já) má pár kilo navíc, jako spíš to, že nástroj, na který hraje, není vhodný pro křehké slabé dívenky …