"Píšu, tedy jsem"
Soutěž o nejdebilnější věc, co můžete říct pošťákovi na pochůzce: (na ulici vás zastaví random osoba a zeptá se vás na to, jak se dostane na ulici, o které jste předtím nikdy neslyšeli): "Jaktože nevíte, kde to je? Jste přece pošťák, ne?" (pošťák jo…
Prarodičům Sedláčkovým se, aby se to nepletlo, říká dědoušek a babinka. Nejdřív to bylo jen jako fór, později se to tak nějak vžilo a rozhovory to rozhodně usnadnilo, protože když máte všechny čtyři prarodiče, občas je v té domluvě trochu zmatek.…
Ublognutí aneb Taky si přileju Poslední dobou nejsou signály zrovna klidné místo. Jen co utichla kauza jedna, navazuje na ni kauza druhá. Jenže narozdíl od starých časů, kdy se řešila témata, se tu řeší dramata (nenapadá mě moc lepší způsob…
Královo Pole. Starý dům, malý dvorek. Dnes jsou na něm výduchy tunelu, toho, kterým se bojím jezdit, zeje přede mnou jako nekonečná jáma do nikam. Dveře byly zelené a loupal se z nich nátěr, když nás tam naši po letech vzali. Nebyl to ani rok, ale…
Byl únor léta Páně 2018 a na zastávce v Mariánském údolí stál bez pohnutí zasněžený sloup. Na zádech měl promoklý batoh, v kabeli prosněžená rekomanda a v kapse tužku, která mrazem nepsala. Teploměry ukazovaly -18°C, troje kalhoty hřály jen tak tak…
Na facebooku i IG na mě vyskočila signálnická reklama o blogu. "Proč psát blog? Zvýšíš si sebevědomí!" Už jsem měla rozklofaný komentář na modré liště, ale začal se vymykat kontrole, tak jsem si řekla, že i v souvisloti s některými flames, co tu teď…
A na plesích se nikdo neschová před záplavou zmuchlaného PESsaténu, bortícími se trubkovitými rádobykorzety s neexistujícím podložením šněrování, neschová se před bolerky a šáličkami všeho druhu, které udělají ramena Michaela Phelpse i nejkřehčí…
Nějak mě nenapadá, jak o svém ponarozeninovém výletu napsat a nebýt patetická nebo prvoplánová. 29. září, tedy v den, kdy začalo jednání ohledně Sudet, jsem zamířila na místo v ploché polské krajině, v podmáčené nivě soutoku Soly a Wisly - do táborů…
Za jedno musím poděkovat - neměla jsem v podstatě nikdy problém s děkování Bohu. Děkovala jsem obvykle střelnou modlitbou ve stylu "Díky, Pane, za tu krásu" nebo "Díky, Pane, za ty lidi". Dřív jen občas, s postupem času víc a víc. Děkuju za složenou…
Desetidenní závod o nalezení tajemné pevnosti, vybavené vším potřebným k lepšímu životu v době apokalypsy. Kdo vyhraje? Kočovníci, dezertéři nebo farmáři? Více informací o nás i o tábořišti na www.tabor-lisek.webnode.cz, na e-mailu taborlisek@gmail…