GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Oheň

Oheň hořel a leskl se ti v brýlích Oheň hořel a jiskry létaly Oheň hořel a po všech hezkých chvílích Jen opálené uhly zůstaly Oheň hořel a praskal do temnoty Oheň hořel a pak umíral Oheň hořel a připaloval boty Nikdo z nás si toho nevšímal Oheň…


Tančím pozpátku

Životem tančím pozpátku Z bot mi čouhá klišé Sentiment v pětišestinovém rytmu Životem tančím pozpátku Vrážím do stěn i do lidí Zakopávám o své vlastní nohy Životem tančím pozpátku Broukám si tiše do taktu Zvyk, co uráží ty správným směrem Životem…


Nebe jako květy sakur

Vstávání na sedmou je mor. Protože odmítám oželet ranní kafe, mé tělo zvyklé vstávat, kdy je vyspané, se musí zdvihnout ze Záhořova lože už v nekřesťanských 5.30 (jako obvykle nechci slyšet, že tak vstává kdekdo denně a někteří i dřív. Vím to). Když…


Není proč spěchat. A není ani kam.

Co může být báječnějšího, než se moct jenom tak loudat. Teď nemyslím takovéto "Co bych spěchal, stejně na mě doma čeká jenom mých sedm koček a prázdná lednička". Teď myslím spíš "Je krásně, mám dost času, půjdu pěšky a zvolna". Nejradši se takhle…


Čepice

Něco na odlehčení Kdo chodí světem bez čepice, zastydět by měl se hned, vlastní čepice bývá více, než klobouk, co nabízí svět. Nad očima se nosit musí, kšiltem vražená do čela a kdo ji jinak nosit zkusí, tomu by patřit neměla. Tajemný stín když…


Paříž - město s implantovaným srdcem

Řez byl proveden v 19. století a byl opravdu radikální. Napoleon III., synovec slavného Bonaparta, dal zbourat středověké centrum města a nahradil ho vzdušnými bulváry, širokými a plnými stromů. Nevědomky tak vyřízl staré srdce Paříže a nahradil ho…


Chůze po kolejích

Zase jdu po kolejích Zatím jen ve snu Ovšem slunce zlatí svět Docela jako doopravdy Zase jdu po kolejích A stříbro šín je oslnivé Místo bot obouvám si Rozpuštěný asfalt z pražců


Katuši tropí hlouposti

Jsem na hlavu padlá. Na hlavu padlá, dětinská, prostě... prostě se nechovám na svůj věk. To prosím není žádná novinka, to se o mně říká už dávno, ale teď to můžu podložit i důkazy! Prosím pozor. Na ulici si zpívám, koleje používám jako kladinu,…


Já nic, já muzikant

Jak začít? O tom, že jsem muzikant a že hudbou žiju, jsem už psala ve své ódě na violoncello. Ale dneska bych to zevšeobecnila. Něco jako "co Čech, to muzikant". Muzika je v nás všech. V některých zvučí struna jediná, někdy navíc falešně, v jiných…


To be continued...

Můžeme o tom vést spory, ale seriály jsou a budou součástí života celkem velké části z nás. No jen se přiznejte, kdo aspoň občas nekoukne na nějaký seriál? I kdyby jen u žehlení. Seriály jsou nekonečné nebo třeba jen párepizodové, jsou geniální…