"Píšu, tedy jsem"
Řeka Svitava to nemá na své pouti lehké. Po pohodlné nivě mezi pramenem (či spíše prameny) a Blanskem si musela prorazit cestu granodioritem, a když už si říkala, že je v pohodě v brněnské kotlině, přišli lidi a pěkně ji zmršili. A o tom, jak to s…
Vždycky jsem to já, kdo zůstává stát, zatímco ostatní se řítí kupředu. A vždycky jsem to já, ke komu se vrací s koleny odřenými a nosem rozbitým. Ke mně si chodí látat roztržené kalhoty, já jim leju kysličník na silniční lišej. Vlastně mi to vadí o…
Sedím na ležícím kmeni a přede mnou probíhá jaro v přímém přenosu.Nejdřív vystrčí ze suchého listí hlavu sasanky. Před ranní zimou se ještě schovávají, ale jen co je pohladí sluníčko, rozvinou se a člověku je líto po nich šlapat. Hned po nich se do…
(trochu odlehčující ublognutí) Tvařte se, že jste vůbec ze začátku netvrdili, že je to jako chřipka a že to média zbytečně rozviřují. Pokud vám to někdo připomene, zatloukejte, zatloukejte, nejsou důkazy!Neopomeňte vyjmenovat všechny seniory, kterým…
26. prosince 201824. března 2019 Patřím k těm šťastlivcům, kteří zažili mnoho svých předků. Všechny prarodiče, jednoho pradědečka a tři prababičky. Čtyři pratety a dva prastrýce. A těch ostatních příbuzných nepočítaně (aneb má oblíbená historky z…
Po roce spolubydlení mohu konstatovat, že:podlaha se sama nesetře a nevysajenádobí se samo neuklidívoda z odkapávače se sama nevyleje (a když ne, je to fakt kentus)koupelna se sama neumyjeani záchodba dokonce ani oknakytky se samy nezalejoumrtvé…
Rozhodnutí začít chodit na výlety vyplynulo především z neuváženého nákupu na alze během podzimního black friday. Slečna doktorandka si totiž koupila váhu a postavila se na ni. Že je to blbost mi bylo jasné už když jsem odklikávala objednávku …
Poslední dobou se zase trochu víc motám ve vodách češtinářských (dělám kamarádům korektury diplomek a to se člověk joo pobaví. Například na Václaváku se zvonilo klíčemi. Na druhou stranu sahám dost často po pravidlech českého pravopisu, protože si…
Když jsme se stěhovali z Komárova do Líšně, říkala jsem, že mi budou chybět vlaky. Jejich hrkot na kolejích, řinčení na železničním mostě, zvuk píšťaly.Chyběly mi. Čtyři roky v líšeňském údolí byly tiché, až na štěkání psa, cirkulárky, alarmy, sem…
Včera jsme se s rytíři kultu PhD. dostali při poledním debužírování k tanci a posléze k tanečním. Tři kluci - všichni lesáci, dvě holky - obě gymplačky. Po tradičních historkách na téma "přišli jsme ožralí na hodinu" nebo "na jednoho kluka byly dvě…