GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Archiv Leden 2018

Bez cinkání to nejde

Vykračuju si po silnici směrem k Ostrovu, zapadající slunce odráží zlato stromů, batoh mě nijak netíží, do uší mi hraje ta správná hudba - a ruka v kapse cinká pár drobnými, co mi zbyly z kávomatu. Cinkám si tím párkorunovým stříbrem a napadá mě, že…


Bylo to tam!

Dělám dva druhy muziky. Ten první je prostě jen hudba. Řemeslo, chcete-li. Sednu, hraju, sleduju noty, koukám na dirigenta, konec, potlesk, odchod. Když je co, tak beru (někdy čokoláda, někdy kytka, někdy prachy), zabalím cello/kytaru/hlasivky a jdu…