GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Archiv Září 2017

Klišé pro pět na druhou

Táhlo mi na patnáct a všechno začínalo a noví přátelé mi otevřeli svět. Táhlo mi na patnáct (vlastně hrozně málo) a přitom přišlo mi, že mám tak tisíc let. Táhlo mi na šestnáct, když můj svět dostal ránu, tím hrozným výbuchem otřásl se čas, všichni…


Vůně ohňů ve vlasech

Mám ráda vůni ohně. Tedy... jak kterého. Jsou ohně, které se zapálí, rozhoří a zhasnou. Z vlasů je umejete, z oblečení vyperete a z mysli vyženete. A pak jsou tu jiné ohně. Ty se zapálí, rozhoří - a vy si budete přát, aby hořely navždy. Takové se z…


První bílý vlas

Včera letěl vzduchem první bílý vlas.Zazvonil,když zvolna k zemi padal-a slova,hrubá, nepokorná slovav hrdle uvázla mi jako rybí kost. Mé léto,ty už také šedivíš? Je tomu taka podzim přijde zítra.Zas celé stromy budou odlétat,zas ptát se budem,kam a…


Však só hode, ne?

Jsem ráda, že jsme se odstěhovali zrovna do Líšně. Proč? Kvůli Jiljímu. V Komárově byl totiž Jiljí taky a prvozářijová Koláčková slavnost byla takovým hezkým zakončením prázdnin/začátkem školního roku. Všichni z naší minifarnůstky se slezli, neb…


Jak jsme to přežili?

Jak jsme zvládli odmaturovat bez přidávání do FB skupin "Marutuji 2012"? Jak jsme dokázali vystudovat bez taháků na chytrém telefonu? Jak jsme mohli žít bez natáčení trapných okamžiků na mobil? Jak jsme to zvládali bez chatování? Jak jsme zabíjeli…