"Píšu, tedy jsem"
Původně jsem o tomhle vůbec psát nechtěla, i když jsem měla v konečcích prstů nejednou svádivé svědění. Jenže jsem si říkala - ničemu to nepomůže a některé z vás by to mohlo urazit či dokonce vyprovokovat k nějaké ostřejší reakci. Jenže tuhle jsem…
Je skoro půlnoc, čas nám teče do bot Je skoro půlnoc a jen my v tichu bdíme Je skoro půlnoc a mě blesklo hlavou: Co když už se nikdy nespatříme? Zní kytara jak něžný hlásek trávy V té melodii vemlouvavě známé Zní kytara a mě blesklo hlavou: Co když…
Kdy je Brno nejhezčí? Překvapivě to není v noci a se zavřenýma očima. Je to pozdní večer či brzké ráno, kdy se z nebe začnou snášet drobné bílé hvězdičky a umyjí město spolehlivěji, než nejprudší letní bouře. Nejen jako dítě jsem zbožňovala, když…
Nedávno jsme byly se spolužačkami v Lednici (to je takový ten načančaný zámek s velkým parkem) a vyšplhaly jsme na minaret. Moje "hardcore" kamarádka Terka chvilku koukala na areál pod sebou, potom se zamyslela a zeptala se mě, proč ten minaret…
Jistě, v celém světě zuří boje a slušnost se tváří zvetšele, ale to přece nic neznamená – viděla jsem plakat přítele. Jistě, všichni prodávají něhu a po květech dupou vesele, ale to přece nic neznamená – viděla jsem plakat přítele. Jistě, jsou tu…
Tuhle otázku, jak nám vykládal, měl otec Rous ze Zábrdovic na maturitní stužce. Pro pobavení dodal, že tuto řečnickou otázku jim jedna profesorka dala jako téma maturitní slohovky. A pro zamyšlení, že nejchytřejší člověk z jeho třídy na to téma psal…