GRAFOFILŮV BLOG

"Píšu, tedy jsem"

Archiv Listopad 2012

Doma co máš, jinde co ti dají

Ne, nebudu se tady zaobírat návštěvami, které se ofrňují nad nabídnutým pohoštěním. Chci mluvit o velkém nešvaru především menších kostelů - návštěvách, které se neohlíží na místní zvyklosti. A lidech, kteří nepřemýšlí nad tím, co dělají. Každá…


Jedna emháďácká

Zase jednou povedená historka z MHD. Tedy, povedená…Spíš smutná. Hodně smutná. Jedu si tak do školy, když přistoupí babička (ještě celkem zachovalá), maminka a malý blonďatý chlapeček. Já pustila sednout babičku, holka za mnou uvolnila taky místo a…


Podobenství o džbánu

Kdysi žil u studánky jeden muž. Nebyla to obyčejná studánka – byl to zázračný pramen. Měl nejen výbornou a osvěžující vodu, ale každý, kdo poklekl ke kamennému roubení a ponořil do něj ruce, aby se z něj napil, nepocítil už nikdy žízeň. Jenže k…


Bolest někde v nás

Ten pocit nesnáším. Slabounké píchnutí u srdce, stáhnuté hrdlo, zajíkavý dech. A potom slzy. Takové, které se po pár zamrkání vytratí. A takové, které se vyřinou ven jako voda z protržených hrází a snaží se smýt všechnu bolest. Bolestí je mnoho.…


Anonymní romantici aneb Jmenuji se Bůh

Hrozně mě fascinuje, když je v nějakém filmu sezení anonymních alkoholiků a začíná slovy: "Já se jmenuju Petr,"nebo tak podobně. Když se řeknou jména, už to přece není anonymní. To jen tak bokem. Můj dnešní článek nebude o alkoholu, ačkoliv i to, o…