Řeka Svitava to nemá na své pouti lehké. Po pohodlné nivě mezi pramenem (či spíše prameny) a Blanskem si musela prorazit cestu granodioritem, a když už si říkala, že je v pohodě v brněnské kotlině, přišli lidi a pěkně ji zmršili. A o tom, jak to s ní (a nejen s ní) celé bylo, vám budu vyprávět. Protože se v brněnských řekách brodím už osm let a nastal čas to poslat dál.

 

Pamatujete ještě, co jste si v minulém článku měli zapamatovat? Několikrát jsem zmínila Svitavský náhon, a přesně o něm bude dnes řeč. A bude to řeč dlouhá a na brněnské říční poměry vlastně ani ne moc složitá. Tedy. Co se toku týče. Až dojde na jména, pořádně vám to zamotá šišku.

 

Svitavský náhon je pravděpodobně jedno z ramen Svitavy, možná byl dokonce jeden čas jejím hlavním korytem, a z řeky se odděluje u radlaského jezu kousíček od Alberta na Tkalcovské. Statečně míří přímo mezi továrny. A já vám největší tajemství prozradím hned teď - jako snad jediný tok v hlavní části města je nedotčený. Tedy... de facto. Trasa náhonu je stejná. Jen ne vždycky vede na denním světle (jak jste se mohli dočíst posledně, zakopávání řek bylo oblíbenou brněnskou kratochvílí). Část trasy mezi Zábrdovicemi a Trnitou teče Svitavský náhon trubkami, jen sem tam vystrčí hlavu ven - v areálu Špitálky (přímo z ulice Špitálka nebo v oblasti Cejlu z ulice Radlas ho můžete zahlédnout), za tratí ve staré Mosilaně a pak až za Mlýnskou. Právě v areálu bývalé Mosilany se dříve do náhonu připojovala říčka Ponávka (tohle si pamatujte zase dneska!), akorát tehdy tam byly jen zahrady a pole náležející špitálu svatého Štěpána na dnešní Křenové (špitál dodnes připomíná název ulice Štěpánská). 

Pokud si na Zvonařce stoupnete na konec ulice Čechyňská čelem k zanesenému korytu náhonu (a děláte, že nevidíte kočárek, ledničku a igelitové tašky ve vodě), vězte, že hledíte na místo, kde se dřív mísily vody Svratky a Svitavy. Jen tak nějak... ne úplně. Zde se totiž do Svitavského náhonu vléval náhon Svratecký, ten slavný, který tekl přes Staré Brno a dělal z něj "brněnské Benátky". 

Jen o kousek dál se náhon (teď vlastně těžko říct, jak ho pojmenovat) vracíval zpět do Svitavy, zhruba v místě, kde za Lidlem na Zvonařce vede trať. 

 

V dnešní době nicméně tok pokračuje, a to přes bývalý brownfield škrobárny na Kovářské dále přes Dornych ke Komárovu. Jak to bylo v Komárově je složité a necháme si to na jindy, jisté je, že současný Svitavský náhon končí svou pouť za dvorky na ulici Jeneweinova a vlévá se do Svratky. Ano, je tomu tak. Vody Svratky a Svitavy se stále mísí dávno, dávno před soutokem. 

 

Jenže to málokdo ví.

Svitavskému náhonu se totiž skoro vždycky (včetně mé zpropadené bakalářky) říká Stará Ponávka a to i přes to, že s ní nemá vůbec nic společného. 

Tady se totiž dostáváme k té zamotané identitě. 

 

Horní část obrázku už znáte z posledka, jen připomenu - oblast za kostelem na Křenové, kde se do mohutnějšího Svitavského náhonu vlévá Ponávka. Vpravo od náhonu je komplex špitálu, pod Křenovou (Olomouckou) dobře známá uliční síť Mlýnské, Rumiště a ulice Dornych. Níže se zleva (vašeho) připojuje Svratecký náhon a ve spodní části, tam jak je ten meandr, náhon šupne zpátky do Svitavy. Pokud se vám zdá divná ta souběžnost řeky a Olomoucké, nebojte, budu o ní někdy příště mluvit. (zdroj)

 

Projděme si to ještě jednou historicky.

Náhon vytéká ze Svitavy, později se do něj vlévá Ponávka, později Svratecký náhon a šup, je zpátky ve Svitavě. Dejme tedy tomu, že to nejdřív je Svitavský náhon, po soutoku Ponávka (pomineme, že Ponávka byla mnohem méně vydatná co do průtoku), potom Svratecký náhon (tady zase na plné čáře vítězí vody Svratky) a co se vlastně vrací zpět do Svitavy, to těžko říct. Možná by to mohla být Ponávka.  

Kdyby se ovšem nestaly dvě věci - velký svitavský průšvih v polovině 19. století a štola C1 v devadesátých letech století minulého.

 

Svitavský náhon v oblasti Křenové. Velmi pravděpodobně pohled tímto směrem. Jen kousek dál, z místa, kde náhon podcházel Křenovou. (kdybyste prosím někdo věděli, kde jsem tu fotku našla, dejte mi vědět. "Dva roky stará složka v počítači" mi nepřijde jako relevantní zdroj.)

 

Teď jste asi zmatení, ale to nevadí, to já byla taky. 

Během regulace Svitavy totiž došlo k posunutí soutoku mnohem víc na jih. Původně se Svratka se Svitavou slévaly v Komárově... ano, hádáte správně, v prostoru ulice Jeneweinova, přesně tam, co jsem si jednou na mostku přes Starou Ponávku, co není Ponávka, rozmlátila hubu ústa o zábradlí (a taky ještě o kousek níž, ale to nás teď nezajímá. Teda soutok, ne moje rozbitá ústa). Takže, to, kde se teď Svitavský náhon vlévá do Svratky, je zároveň původní místo soutoku obou velkých řek. 

Až potud by to ještě pořád mohla být Ponávka. I po zatrubnění, jak si pamatujete zposledka, říčka pořád do Svitavského náhonu v prostoru Křenové ústila. 

Jenže teď se dostáváme k tomu druhému velkému ale. V roce 1993 byly zbytky Ponávky odkloněny přes štolu C1 do Cacovic (stále do Svitavy, ale úplně jinde), takže nějaká Ponávka se teď ke Svitavskému náhonu nepřibližuje ani omylem. 

To je maglajz, co? 

 

A jen takové minisrovnání, jak se oblast během padesáti let změnila. (A ano, vím, že na pravé mapě nemám měřítko.)

 

Podtrženo shrnuto - to, co se dnes nazývá Ponávkou, by Ponávkou býti mohlo, ale není, protože úseky, kterým se tak říká, jsou historicky Svitava. Zkrátka je to čistokrevný Svitavský náhon, od začátku... no, dejme tomu, že až do konce. Vlastně ano, až do konce. Vzhledem k tomu, že své dva přítoky/stoky přežil jeden o skoro třicet a druhý o šedesát let. Držel se statečně, v Brně, městě, které se ke svým řekám zachovalo macešsky, zvládl průmyslovou revoluci i komunistické asanace a dnes se mu konečně dostává zasloužené pozornosti ve formě rekultivovaných úseků. 

 

Vlastně tomu klidně říkejte Stará Ponávka. Jen jí, prosím vás, pomozte. 

 

(Ono je to s tím náhonem a jmény ještě trošilinku složitější, ale to si nechám až na povídání o pravítku a lopatě.)

 



 

 

Zdroje:

Dřímal, Peša, Dějiny města Brna I. a II., 1969 a 1973

Hálová-Jahodová, Brno: dílo člověka, přírody a dějin, 1975

Kuča, Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic, 2000

 

Zajímavé zdroje: 

Trocha toho podzemí: http://druhebrno.smerem.cz/tema/Svitavsk%C3%BD%20n%C3%A1hon

Revitalizační projekt: https://voda.brno.cz/clanek/revitalizace-stare-ponavky