(trochu odlehčující ublognutí)

 

  1. Tvařte se, že jste vůbec ze začátku netvrdili, že je to jako chřipka a že to média zbytečně rozviřují. Pokud vám to někdo připomene, zatloukejte, zatloukejte, nejsou důkazy!
  2. Neopomeňte vyjmenovat všechny seniory, kterým jezdíte pro nákupy. Důležité je také zdůrazňovat, že babičku jste zazdili doma, aby k ní nemohla žádná nákaza, a radši jí ani nepíšete, protože co kdyby se to šířilo přes mobil.
  3. Nejdůležitější věc je zlepšit si karmu. Toho docílíte, pokud minimálně jednou denně někde napíšete "dneska jsem zanesl roušky na řbitov zviřátek" nebo když se poplácáte na facebooku po ramínku za každou roušku, kterou někomu dáte.
  4. Profilovka, storíčko nebo prostě jen fotka s rouškou jsou samozřejmost. Ale ne jedna. Každý den jedna!
  5. Zapomeňte na to, že jste vlastně odborník na hokej/migrační politiku/domácí politiku/fotbal/whatever, od teď jste kovaný odborník na virová onemocnění!
  6. Cítíte-li se býti poněkud alternativním člověkem, zkuste objevit lék. Ale pozor, pití sava už tu bylo a prý to nefunguje. Nebo vlastně funguje. Po vypití dostatečného množství už nechytnete vůbec nic.

 

A teď vážně. Já se svýma nešikovnýma rukama si fakt vážím všech, co rouškujou. Jste skvělí a myslím, že není nadsazené tvrzení "nejspíš jste zachránili pár životů". Jsou skvělí i ti, co vymýšlí respirátory a lepší materiály a tak dále a tak dále. Skvělí jsou všichni ti, kteří dodržujou karanténu, nikam zbytečně netrajdají a vyhýbají se lidem. Skvělí jsou všichni ti, kteří jdou do práce a makají, a je jedno, jestli na hale, v obchodě, v emhádéčku nebo kdekoliv jinde. Není to lehké ani pro politiky, ať už si o současné vládě myslíme cokoliv nedobrého, ve světovém kontextu se k tomu postavila dobře a i to je nejspíš důvod, proč se Česko drží na tak pěkných číslech (ačkoliv moje tajná odpověď je tahle písnička) (pro porovnání koukněte na situaci v UK. Sledovala jsem to kvůli kamarádce, která od tam na poslední chvíli utekla z Erasmu). Držím palce všem, kteří přišli o práci, všem živnostníkům, kteří řeší, jak zaplatí nájem. Tohle nebudou lehké časy. Držím palce i všem, kdo mají doma děti a učí se s nimi (i když mě nedávno pobavil jeden komentář - teď aspoň rodiče zjistí, co si vychovali). No a největší poklona patří pochopitelně těm, kteří jsou v první linii - zdravotníkům, hasičům i policajtům. 

Držte se a doufám, že bude brzo líp.

 

Taky mám fotku s rouškou, heč. Frikulín Katusi a kočičky.

 

(A dobrý tip pro ty, kterým karanténa leze na nervy a nemají moc co dělat a přitom můžou dělat (plotýnkáři dál nečtou) - v lese a na poli je potřeba každá ruka, neb sezónní dělníci se nemají do republiky jak dostat. Vyvětráte se, vyděláte nějakou tu kačku (nikoliv Kačku!) a ještě pomůžete.)

 

(By člověk řekl, kolik bude mít času, když nikam nemůže... a ono ne.)

 

(Zato dokonale poznáte, kolik máte kamarádů.)

 

(A kolik máte zásob.)

 

(A jak vám chybí chození ven. A tak utíkáte, kdy můžete.)