Ještě můžu psát
Ač mi víno zvolna plní hlavu
Poslední cigáro
A jak odsouzená na popravu
Zvládnout musím, co mi tíží duši
On neví, sotva vůbec tuší
Ať neví
Vždyť tohle je můj boj
Pod clonou deště schladím svůj nepokoj
A čas, ten všechny rány zatáhne
Nezhojí, s tím mám až moc zkušenost
Teď jenom přestát bezmoc a žárlivost
A doufat aspoň v jeho štěstí
Vrátím se zpátky ke své lahvi vína
Po vínu aspoň na chvíli se zapomíná
Na prohru, co bolí víc než dřív
Ještě můžu psát
Přiopilá sic
Psát ještě můžu
Ale už nic víc
(Už ví. Prostě se všechno hrozně podělalo. A aby toho nebylo málo, i tady u nás zuří nepokoje... a mě vlítla obří můra do pokoje. A nebojte. I k téhle hysterické situaci řeknu svoje...)
Komentáře
A Zlatá rybka Vám kvôli tomu neponúkla spoluprácu? Nejakú brigádu?.. Prípadne vojsko? Tá jednotka, čo zázraky robí na počkanie a nemožné do troch dní... Je to aj u Vás tak?
Možno inšpirácia na pomoc: https://www.mojakomunita.sk/web/sidomirka/blog/-/blogs/modlitba-za-dobreho-manzela-:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.