Nějak mě nenapadá, jak o svém ponarozeninovém výletu napsat a nebýt patetická nebo prvoplánová. 29. září, tedy v den, kdy začalo jednání ohledně Sudet, jsem zamířila na místo v ploché polské krajině, v podmáčené nivě soutoku Soly a Wisly - do táborů Auschwitz a Birkenau - takže je jasné, že bez emocí se to neobejde.
Cítím potřebu k tomu napsat pár slov, ale opravdu mě nenapadá, jak to uchopit, takže vám tu asi nastíním, co se mi honilo hlavou - a radši jsem si dala menší časový odstup. I tak je to neohrabané a když to po sobě čtu, přijde mi to plytké, ale asi to nedokážu jinak uchopit a přitom to mám potřebu napsat, mějte mě za omluvenou.
První bylo "To jsou ale davy!" A to prý těch lidí bylo ještě vcelku málo, během sezóny se v barácích Auschwitzu, kde jsou expozice, nedá prý ani hnout. To se ovšem nedalo ani tehdy, v místnosti o velikosti běžné školní třídy přespávalo na dvě stě vězňů. Například ruských válečných zajatců, kteří ovšem díky tomu, že tatíček Stalin nepodepsal Ženevskou konvenci, válečnými zajatci nebyli a stali se prvními, na kom na bloku 11 byl testován cyklon B. Podzemí bloku 11 je jedno ze dvou míst, kde se v Auschwitz nesmí fotit (a překvapivě to druhé není plynová komora), a bylo to taky první místo, kde se mi sevřel žaludek i přes nepřetržitého hada turistů. Mimo jiné je tu cela, kde k smrti vyhladověl páter Kolbe, a mrňavé celičky, kam zazdili pět nebo šest vězňů, kteří umírali vestoje, protože na sednutí nebylo místo. Popravčí dvůr mezi blokem 11 a ženským blokem je pak už vpodstatě idylické místo, protože ať jste měli za sebou sebehorší utrpení, bylo to "Feuer!" a konec, a vězně nečekalo podzemí jedenáctky s hrůznými kobkami hladu...
Při procházce mezi bloky Auschwitzu těžko uvěřit, že ty pěkné cihlové baráky obklopené břízami a topoly jsou svědky utrpení a zmizení tolika lidí. Popravdě mi dělalo i problém se do toho nějak vcítit, neb jediná fotka bez lidí byla směrem vzhůru.
Pak ovšem přišel blok, ve kterém je expozice zbylých předmětů. Před ním sedělo na schodech nejvíce lidí a nejvíc lidí vybíhalo ven s rukou před pusou. Ikonické brýle sice byly síla (protože jako brejlovec si dokážu představit bezmoc lidí, kterým byly uzmuty a oni tak neviděli, do čeho jdou - a to vlastně měli kliku, že to neviděli), ale nejhorší byly boty, vlasy, rendlíky a protézy. Ty boty byly hned ve dvou místnostech a byly mezi nimi parádní sandálky, dětské botky i těžké pracovní boty. Člověk úplně viděl, jak si lidé v převlékárně pečlivě skládají oblečení a šněrují tkaničky k sobě a někteří z nich možná tuší, že něco není v pořádku a jiní se ukájí nadějí, že za chvilku budou umytí a všechno bude lepší. Fotky, které se zezačátku dělaly (protože pinktlich Němci) byly taky celkem mazec - tu naději měla v očích spousta z vyfocených čerstvých vězňů. Hodně jich mělo oči smutné, hlavně starší lidé, jakoby říkali "náš národ se nikdy ničeho dobrého nedočkal" a jiní v nich měli vzdor a ještě další hroznou rezignaci, prázdnotu, možná už věděli, že jim zbývá posledních pár dní, týdnů života a že to bude mnohem horší než cokoliv, co si dokážou představit.
Z Auschwitzu se podařilo uprchnout směšnému počtu lidí. Tři Poláci se ven dostali v německých uniformách a ukradném autě samotného velitele tábora, dva Slováci zůstali tři dny v hromadě dřeva na staveništi a teprve potom, když poplach ustal a věc byla předána gestapu, se vydali k maďarské židovské obci. Ta byla až do roku '44 v podstatě netknutá, pak ale došlo k obsazení maďarska a v Birkenau byla postavena židovská rampa...
V Birkenau se davy turistů buď zmenšily, nebo rozprostřely. Sázím na to druhé, tábor byl totiž opravdu obří. Při pohledu z věže se torza komínů (dle německého vězeňského řádu musela být možnost ve vězení topit, takže v každém baráku byla obrovská kamna, která by ho bez problémů vytopila, což se pochopitelně nikdy nestalo, protože vězni tam byli na vyhlazení, ne na rekreaci) táhnou takřka do nekonečna. Birkenau leží na ploše čtyřicet! kilometrů čtverečních, což se zdá naprosto šílené. Na konci kolejí u rozbouraných komor nám náš průvodce (měli jsme vážně štěstí, byl bezvadný) dal chvilku rozchodu.
Tábor opouštíme se zapadajícím sluncem, které se leskne na kolejích, co nikam nevedou. Hrkáme přes Ostravu k nočnímu Brnu a já čekám, kdy to ve mně začne kvasit.
Stane se tak o skoro měsíc později, když naprosto neplánovaně při (opět) posledních paprscích podzimního slunce jdu kolem řady pomníčků k bráně terezínské pevnosti. Za dvacet minut se zavírá, paní průvodkyně nás pouští dovnitř načerno. Nedlouho předtím jsem doposlouchala Hanu, a tady, na hrbolatém dláždění popravčího dvorku, když se mi najednou zvedne žaludek a prchám pryč, se mi teprve zářijový výlet rozleží. Dlouho ještě dostávám z hlavy představu lidí, kteří odjíždějí z Terezína a doufají, že jedou někam, kde jim bude líp, aniž by čekali to, co přijde. Rodinný tábor v Birkenau, který posloužil svým účelům a pak byl kompletně zlikvidován, například...
Když se píše, mluví či natáčí o šoa, nejde se ubránit jistému patosu. Možná to dokážeme, až pochopíme mysl, která byla schopná vzít národy, rasy, a začít je likvidovat jako hmyz, soustavně, promyšleně. Až pochopíme lidi, kteří to dělali dobrovolně a rádi. A ty, kteří to dnes dokáží obhajovat či dokonce tvrdit, že se nic takového nestalo.
Vykládejte to zemi v Birkenau. Vykládejte to popelu a kostem.
Komentáře
Je takový divný kliknout na "Líbí se mi." I "díky za článek" zní divně.
Ale děkuju, asi nejvíc za zprostředkování. Vy jste muj živý Skácel.
@mia-maru Díky za poctu, Skácel je můj oblíbenec.
My jsme byli v Osvetimi v devitce a nrjsilnejsi pro me byly prazdne plechovky od Cyklonu B.
* plytké
(sorry)
* plytké
Hmm. Má to smysl? Záleží přece na tom, co tím článkem Katusi sledovala. Co bylo jeho cílem.
Pokud by to bylo přesvědčení velbloudů o něčem, bylo by to plytké.
Ale deklarovaným (a pro mě hodnověrným) cílem bylo uspořádat vlastní Katusiny myšlenky a zpracovat dojem.
A tohoto cíle bylo dosaženo zcela mimo stupnici plytké - hluboké.
@JiKu jde jenom o pravopis! (proto hvězdička jako fiktivní odkaz do textu)
Netvrdím nic o tom, že tu něco je/není plytké, jen se ohrazuji proti tvrzení autorky, že je to plitké.
Jinak pozitivně hodnotím to, že jediným racionálním cílem připomínání holokaustu je pochopení mechanismu, jak se normální lidé stanou aktivními vykonavateli nepředstavitelných hrůz vůči jiným lidem. A tam máme stále ještě velké rezervy.
Stále je mezi námi dost těch, kteří se domnívají, že pokud může někdo strkat ženy, děti a starce do plynových komor, MUSÍ to být lidská zrůda. A protože já a moje okoli lidskými zrůdami přece nejsme, tak se nic podobného tady stát nemůže.
Prdalačka!
Tito domnívači jsou pro budoucnost ta nejnebezpečnější skupina. Oni za to budou moct, protože nepoznali (odmítli) pravdu. A odpírat pravdě je neodpustitelný hřích proti Duchu svatému (mimo jiné).
(Mimochodem zrada - "plytký" za nás ve vyjmenovaných slovech po L nebylo. Snad se předpokládalo, že v tom každý žáček uvidí odvozeninu od "plynout", což je ovšem podle mě nárok dosti vysoký.)
@dromedar Já tušila, že to je blbě. V diktátech jsem v tom taky dělala vždycky chybu.
Když jsem byla v Osvětimi kdysi na gymplu, prováděla nás stará paní, která tam jako malá/mladá přežila (její rodiče tam zahynuli). Ten výklad měl tedy grády, bylo to drsný, ale na tyto věci se prostě nesmí zapomínat, jinak se stanou znovu.
Neznám žádného domnívače o jakém píše JiKu. Byli jsme naopak v nedávné minulosti svědky toho,jak na různých serverech "nezrůdy"-nabízely pestrou škálu způsobů,jak zlikvidovat lidi jiné rasy a jiného náboženství. Stačilo třeba na FB číst diskuse pod fotkami lodí s migranty.Ještě teď je mi úzko,že jsem mezi komentátory viděla jména lidí které znám😞
Děkuji Ti Katusi z celého srdce za článek.
Neznám žádného domnívače
Musím se přiznat, že mezi mnoha nicky z ŽMM obtížně rozlišuji, ale je tam jedna velmi zatvrzelá domnívačka. Před několika měsíci jsme o tom diskutovali.
Snad mě někdo s lepší pamětí (jménem) doplní.
@felis: Nejde ani o způsoby (ty se vždy najdou, když je potřeba) ani o zapomínání.
Všechny velké průšvihy se vždy dějí ve jménu nějaké ideologie, která přesvědčí mnohé, že usiluje o dobro. Jen tomu dobru jaksi někdo (Židé, kulaci, církev, muži, běloši, staří či postižení lidé ...) brání.
@JiKu Či dokonce starý postižený bílý židovský kulak! (Nedalo mi to, pardon.)
@JiKu ono to není tak dlouho od doby, kdy se to udávalo a už teď je mnoho popíračů holokaustu. Že lze "vhodně" upravovat historii, to samozřejmě víme, proto je potřeba nezapomínat, aby se tak nestalo znovu ve jménu nějakého "dobra", ať už je nepřítelem toho "dobra" kdokoli.
@felis Já ty popírače nechápu, hlavně ve chvíli, kdy ještě máme pamětníky. To mají pocit, že si to vymysleli, jen tak z čiré nudy si sedli a vyplodili svědectví o nemyslitelných věcech, které si dokáží lidé vzájemně udělat? A ty fotky, ze kterých se člověku všechno sevře a slabší povahy odcházejí na vzduch, to je jenom maska a trik podle nich, nebo nevím. Jenže hádejte se s takovým idiotem...
@Katusi: Pokud někoho nechápete, jsou dvě možnosti. Buď jste se svým nechápáním spokojena, nebo vám to nechápání vadí.
Pokud tedy vadí, je nejlepší sehnat si nějakého takového popírače, zeptat se ho, CO vlastně popírá a jaké k tomu má důvody.
Pokud tedy nevadí, proč se se svým nevaděným nepochopením prezentujete na internetu?
Já tedy nechápu lidi, kteří dovedou napsat jako součást sebeprezentace napíšou něco jako "jsem hrdý na to, že nechápu, proč hraje rádio". Ale zajímalo by mě to. Je to snad snaha najít sobě podobné a ubezpečit se o tom, že takový přístup je OK?
Jenže hádejte se s takovým idiotem...
Skoro bych se vsadil, že žádného takového člověka neznáte, takže se s ním ani hádat nemůžete.
Tady je jeden takový "myslitel" (viz odkaz), ale oni mají celá sdružení a ač se to zdá absurdní, fakt jich není málo... To fakt člověku nejde do hlavy. Tuhle jsem narazila na informaci (už nevím kde, takže ověřitelnost je s otazníkem), že až polovina dotazovaných Britů v nějakém výzkumu nevěří že holokaust skutečně byl. Teda konkrétně ten nacistický, o ostatních se tam nemluvilo, tam to ale bude ještě mnohem horší, díky tomu, že se o nich míň mluví...
https://refresher.cz/62518-Zadny-holocaust-nebyl-tvrdil-mlady-Slovak-pred-ocima-zeny-ktera-hruzy-druhe-svetove-valky-prozila?gdpr-accept=1
@JiKu Osobně ne, na netu občas na něco narazím.
Stačí trochou tréninku probudit svého vnitřního konspiračního teoretika: Historii píšou vítězové a Německo holt prohrálo. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. To, co se dnes ukazuje v tkzv. koncentračních táborech, je divadlo pro lid. Zfalšované působivé fotky umí lidstvo vyrábět skoro tak dlouho, jako umí fotit. Údajným svědkům se říkat, že zažili a viděli to, co Vám říká mainstream (ta historie napsaná vítězi), z nějakého důvodu hodí. A jsou přeci i lidé, kteří v té době žili a vědí a neohroženě říkají, že to není pravda.
Hlavně zůstat katolíkem a nestát se holokaustlíkem.
@felis: Děkuji za ten odkaz. Dosud jsem netušil, že takový zdroj opravdu existuje a že to někdo může i číst.
Související: Nenávist k židům ve společnosti roste přímo úměrně počtem muslimů. Mezi nimi není popíračství ojedinělé, ale spíše samozřejmé. Jednoduchá otázka: proč v celém arabském světě nežijí žádní židé, když tam dříve v nemalých počtech byli?
„Jednoduchá otázka: proč v celém arabském světě nežijí žádní židé, když tam dříve v nemalých počtech byli?“
— Protože se odstěhovali do Izraele a do USA?
To by mohlo být vysvětlením, kdyby zároveň s židy nemizela i populace křesťanská. Křesťané do Izraele a v takovém ohromném množství do USA neutíkají.
Protože se odstěhovali do Izraele a do USA?
A proč se tam odstěhovali?
"Popravdě mi dělalo i problém se do toho nějak vcítit, neb jediná fotka bez lidí byla směrem vzhůru."
Tomu nerozumím.
Naštěstí mě tohle minulo. Celý ten "památník" v Polsku je nechutné divadlo. Au-Birkenau je pro mě vždy volba mezi uniformou SS a uniformou vězně.
Ta všudypřítomná přetvářka, že si každý vybere tu korektní podobu mundůru… .
Pokud se chcete vcítit, tak si stačí najít film Saulův syn. Nikoli proto, že je to nějaký pomník historické události, ale proto, že je to velice aktuální dílo, čemuž podléhá i zvolená forma snímání.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.