Nejsem matka. Jsem mladá svobodná katolička, která má ráda při bohoslužbě klid a podmínky vhodné pro modlitbu a k usebrání. Když jdu na mši, nejsem zvědavá na dítě, které mi kope do židle či přímo do mě, cupuje zpěvník, háže po lidech piškoty, běhá s řevem po kostele či huláká tak, že není slyšet kázání. Nejsem zvědavá na rodiče, kteří si povídají v boční kapli tak nahlas, že je rozhovor slyšet až na kůr.
Pochopím to na dědině, kde mají jednu mši. Nepochopím to v Líšni, kde jsou mši tři plus jedna děstká na salesku. Přijde mi dost sobecké neděli co neděli rušit spolufarníky ignorací svého dovádějícího dítka. Dítko nechť dovádí tam, kde je dovádění vhodné. V kostele se nedovádí. V kostele se modlí (taky). Dělat z kostela školku a dětský koutek je bezohledné. Je mi upřímně jedno, že z toho nic nemají rodiče živých dětí, obzvlášť ti, kteří si do kostela očividně přišli pokecat. Je to konečně jejich věc. Pokud vím, že to nejde jinak udělat, je to jiná věc. Když ale vím, že to jinak jde, prostě je to jen bezohledné k bezděťové většině. Vadí to mně, vadí to starším lidem, vadí to mladším lidem a vadí to i dalším rodičům. Vadí to knězi, který od kazatelny nebo i obětního stolu opakovaně žádá hlasem čím dál vytočenějším "ztište si prosím ty děti v boční kapli", na což ovšem rodiče nereagují, neb ho neposlouchají (na druhou stranu musím obdivovat hroší kůži podobných lidí).
A taky mě fascinuje matkový argument "Však počkej, až budeš mít vlastní děti". Podle tohoto argumentu můžou hlučné děti na mši vadit jen dalším matkám či otcům. My ostatní máme prostě smůlu a musíme to vydržet.
Tohle není hejt na děti v kostele. Není to hejt na rodiče, co berou děti do kostela a chtějí strávit neděli společně. Není to hejt na ty, kteří mají na výběr pouze z jediné mše. Tohle je povzdech nad tím, že za á někteří rodiče jsou nevychovaní a za bé pokud se ozvu coby svobodná mladá bezdětná, budu v 90% případů odměněna "Jen počkej, až budeš mít svoje děti." Já teda doufám, že i kdyby mi v případě mateřství šiblo, neovlivní to moji ohleduplnost k ostatním - a kdyby jo a někdo mi to řekl, že s tím zkusím něco udělat.
Komentáře
https://www.facebook.com/CatholicMemebase/photos/a.100239920125759/1147201195429621/?type=3&theater
Když jsou rodiče nevychovaní fracci, mají děti nevychované fracky.
Tragické je, že si o sobe pravděpodobně myslí, že jsou správní katolíci.
Fuj!
Znám kostelní prostředí nepřátelské dětem. A nemám ho rád.
Ale kostelní prostředí, které popisuje Katusi, je dětem ještě daleko nepřátelštější.
Když metla nevyhání děti z pekla ...
Tak to je mazec že i kněz musí okřikovat.
Ono je opravdu těžké ukočírovat živé děti- vím o čem mluvím
třeba přijde doba, kdy kostelník bude zároveň kostelní vyhazovač.
@fragaria snad ne, to by bylo už smutné..
@Theresie Smutné? Konečně by si dotyčný rodič uvědomil, kde jsou hranice. Nemyslíte, že je ku prospěchu věci problém jasně pojmenovat?
Byli by lidé stejně mírní a "spokojení", kdyby podobným způsobem nějaká rodina rušila v divadle nebo v koncertní síni? Jistě ne.
Chápu rozhořčení autorky článku nad chováním dětí i jejich rodičů v kostele. Ale je třeba umět taky trochu rozlišovat a mít oboustrannou toleranci a respekt z obou stran. Od určitého věku by rodiče měli učit děti, že kostel prostě není školka ani hřiště, ale poručte třeba takovému dvou až tříletému dítěti, aby vydrželo hodinu bez hnutí a zticha. To se pak přece nebudu na jeho rodiče zlobit, že ten človíček není absolutně disciplinovaný.
Mimochodem, docela nedávno mě dost vytočil jeden biskup, který na otázku našeho kněze co by změnil ve své farnosti jako první, řekl, že by zavedl v kostele absolutní ticho. Když jsem se ho ptala, co by udělal v tom kostele s miminky, tak se nechal slyšet, že ta by měla jít s rodiči ven. Omlouvám se, ale nechápu zvláště některé biskupy a kněze, kteří na jednu stranu ,,tlačí" na mladé křesťanské rodiny, aby měly co nejvíce dětí a aby je od nejútlejšího věku braly do kostela a na straně druhé by rodiče s malými dětmi nejraději vyhazovali z kostela, jakmile by ty děti jenom kvikly a nebo nevydržely celou mši bez hnutí v lavici. Doufám, že se nikoho moc nedoknul můj žlučovitější komentář, ale některé věci mi prostě hlava nebere.
Fragaria: Ano, bylo by smutné, kdyby se kostelník, stal zároveň kostelním vyhazovačem :-(
Když nechce mít rodina rozházené nedělní dopoledne tím, že se manželé vystřídají u dětí a jedou na mši svatou každý do jiné farnosti,nezbývá než aby jeden s tím vyrušujícím nevychovancem prožil mši venku před kostelem dostatečně daleko od klidu modlících se farníků...;-(
Nebo si pustil mši doma z Proglasu. Já myslím že dětské štěbetání (samozřejmě že ne řev a běhání po kostele!) do živé farnosti patří a mnozí kněží jsou za to vděční
@Hali autorka článku píše o případě, kdy lidé nemají soudnost a chovají se v kostele bezohledně. V tomto případě jsem pro to, aby se jim to řeklo na plnou pusu.
Děti v kostele se řešily už v mnoha diskuzích. Žel, farnost obvykle nežije jako rodina, která by pomáhala s miminky a batolaty, jejichž rodiče chtějí jít na mši a ocenili by možnost hlídání.
Pod tohle se i jako teď už čerstvá matka podepisuji.
Btw. Matkove argumenty "počkej až budeš mít vlastní děti" upřímně nesnáším, a doufám, že pokud to jednou použiju, bude na dosah manžel nebo jiný příčetný člověk a okamžitě mi jednu vrazi.
HelenaH: Však jsem od někoho slyšela výrok, že farnost, kde nejsou slyšet hlasy dětí, je mrtvá farnost :-) Upřímně štěbetání a pláč malých dětí patří snad k tomu poslednímu, co mě v kostele může trápit. Spíše mi vadí, že někteří dospělí lidé si pletou kostel s tržnicí nebo hospodou a neumí se ztišit ani při adoraci. O to smutnější je dle mé zkušenosti, že se to týká paradoxně starších farníků a zejména babiček.
Autorka popisuje případ především nevhodne se chovajicich rodičů na nevhodne msi. My tedy teď taky nechodíme na dětskou, ale dávám si pozor na to, aby mimi spalo.
@hali: Jinak tedy z rodné farnosti vím, že i dvouleté zive děti se.daji udržet v klidu. Zacit je ke klidu vest až se uklidní je pozdě. Ke klidu v kostele je dítě nutné a žádoucí vést od miminka, ne až k tomu bude dostatečně staré...tak to nefunguje. Podle takového modelu byste ho pak učili písmenka až když už je bude umět.
U nás je takový nepsaný zasedací pořádek a plný kostel lidí takže nejde sednout si jinam. Sedím před paní,která se během kázání polohlasem modlí růženec a celou bohoslužbu oběti se "šeptem" modlí s panem farářem. Dokonce i při proměňování a pozdvihování...proti tomu je dětské štěbetání rajská hudba :-)
fragaria: autorka článku píše o případě, kdy lidé nemají soudnost a chovají se v kostele bezohledně. V tomto případě jsem pro to, aby se jim to řeklo na plnou pusu.
To přece svým komentářem nevyvracím, jenom mi vadí extrémy, kdy na jedné straně (jak se píše v tomto článku), kdy těm dotyčným chybí soudnost a dovolují svým dětem chovat se v kostele jako v herně a na straně druhé, kdy jsou vyhazováni rodiče malých dětí, třeba jenom proto, že se jejich dítě určitého věku není celou dobu v kostele absolutně bez hnutí a zticha. I takových případech bohužel vím.
Ale protože je život krátký na to, abychom se rozčilovali a obzvlášť zde na signálech, tak proto už raději končím :-)
Já autorku článku chápu. Nepíše, že by očekávala kdovíjaké ticho, ale to, aby lidé na mši slyšeli kněze je snad pochopitelné. Bohužel též znám rodiče, kteří ani nevykazují snahu o tišší prostředí
Já třeba nezvládám rodiče, kteří napomínají své dítě v kostele tak hlasitě, že si všímáte víc jich než těch údajně zlobících dětí. ? Ale na jejich obhajobu, já už jsem taky svým vzteklým šepotem párkrát zatřásla kostelními vitrážemi.
To se nám to téma pěkně rozplizlo, co?
Celkem nic proti. Jenom, že občas potkávám někoho, komu by se hodilo připomenout, že nechodí do domova důchodců, ale do kostela.
Nelíbí se mi tón těch reakcí. Nelíbí.
Připadá mi, že ty frackovité rodiče a frackovité děti hájí.
Připadá to ještě někomu, nebo jsem úplně mimo?
Katusi to napsala dobře. Vyváženě. Vymezila se ne proti dětem, ale proti nevychovaným dětem a nevychovaným rodičům. Má s tím snad někdo (některá) problém?
Frackovité rodiče ani frackovité děti tu nikdo nehájí. Špatně a hlavně přednaštvaně reaguješ! Máš v hlavě předpřipravené podle tebe "správné reakce" a protože se objevily i jiné, okázale ukazuješ že se ti "nelíbí"
Tříleté neklidné dítě není fracek!
Jaká je definice fracka? :-D
A jaká frackovitého rodiče? ;-D
Tož, když se přihlédne k pohlaví, stáří a sarkastiycko-ironické povaze komentářů JiKu....nebrala bych slovo fracek ve významu, jak ho vidí mateřsky cítící žena.
;-) tož dobře.
Jaká je definice fracka?
Jednoduchá.
Je to člověk nevychovaný a tedy společensky nepřizpůsobivý přiměřeně svému věku.
@cink2: Proč myslíte, že slovo fracek (dokonce pojem fracek) vidí mateřsky cítící žena jinak, než normální lidé?
'A taky mě fascinuje matkový argument "Však počkej, až budeš mít vlastní děti".'
Mám v zásobě lepší, i když možná zní spíš už jako kletba než jako "argument":
"Však počkej (babice jedna kyselá), taky nebudeš mít vlastní děti!"
Vše, co je popsáno v prvním odstavci, mi vadí. Ale sebekriticky musím říct, že některé věci naše děti taky dělaly. Taky ale naše děti byly napomenuty, vyvedeny z kostela atp. Pokud snaha o zkrocení není, souhlasím s autorkou. Osobně jsem to ale snad ještě nikdy nezažila. Nemít děti, tak si do té Líšně snad i udělám výlet, ať vím, o čem se tu bavíme.
Na druhou stranu - Brno je veliké a dokážu autorce z fleku nabídnout hned několik mší, kde nebude dětmi rušena, nejsou od Líšně daleko a z mojí zkušenosti je svobodná mladá katolička daleko flexibilnější ve výběru času a místa mše než rodina s více dětmi v Líšni.
Ještě osobní zážitek - velmi málokrát jsem byla v situaci, kdy jsem byla s více než jedním dítětem na mši bez manžela. Mohla jsme volit pouze mezi "sama s dětmi" nebo "vůbec". Byť jsou naše děti na kostel zvyklé, jsou malé a věkově velmi blízko sebe, takže "krotit" je celou mši, byl velmi velmi náročný úkol. Ten se mi zcela rozhodně nepovedl, za což jsem byla patřičně odměněna pohledy okolí. Být matkou, která je v takové situaci často (manžel např. jezdí na služební cesty atp.), pak nevím co bych měla dělat. Z úcty k ostatním přestat chodit do kostela?
@Hrabosh, správně,vídím to stejně protože to mám stejně :-D byť v neděli mi pomáhá manžel,přes týden to relativně zvládnu protože si beru do kostela mladšího syna,kterého ještě mohu trochu zalepit dudlíkem. A přesto se někteří lidi dívají divně. Díky Bohu stále jsou tam takoví kteří naše uječence mají rádi. Uvidíme až autorka časem bude matkou jak bude zpívat :-)
"Uvidíme až autorka časem bude matkou jak bude zpívat :-)"
Tak jsme se přeci dočkali ;-)
Et audietur altera pars (Ať je vyslechnuta druhá strana), říkali staří právníci. Nevšiml jsem si, že by se k meritu věci vyjádřil nějaký kněz... Odpoledne napíšu svůj pohled na věc. :-)
Já bych se s dovolením Katusi zastala. Ano, ta rétorika byla trochu ze židle zvedající, protože v tom byly její dost negativní emoce. Takže je třeba, abychom my rodiče byli soudní, ale i od Katusi to chce trochu tolerance, protože i naše děti občas do někoho koply, promluvily nahlas, vrtěly se v lavici, i přes naše napomínání. Být s dětmi v kostele je adrenalin, ale já jsem všemi deseti pro, aby tam byly. A doufám, že Katusi taky.
Ano, ta rétorika byla trochu ze židle zvedající, protože v tom byly její dost negativní emoce.
Já bych se s dovolením Katusi zastal.
Je to zkušená blogerka, signálně právem vyznamenaná. Není to člověk, který by při psaní blogu nekontroloval své emoce. Pokud to napsala takto, tak to podle mých zkušeností chtěla napsat právě takto.
Na mnohých diskusních příspěvcích, které s ní polemizují, se mi nelíbí, že polemizují s Katusi či spíše s mentálními obrazy Katusi jednotlivých pisatelek. A ne s tím, co napsala v článku. Zdá se mi dokonce, že některé pisatelky ten článek snad ani nedočetly. Což mi vůči ní připadá nefér.
@Ferenc "Audiatur et altera pars" (úpravu slovosledu by rčení asi uneslo, chybnou konjugaci "audio" ne)
@JiKu zpět k frackovi ... Protože to slovo vnímám já (matka na MD) mnohem hůř, než třebas můj manžel nebo vy (jak jste popsal). Žiji jediná žena výlučně v pánské společnosti (napříč generacemi) pod jednou střechou... zkušenost.
Článek jsem napsala velmi konkrétně, protože mi vadí extrémní případy.
Nikde jsem neřekla, že mi vadí dítě, které si někde špitá, kreslí, vrtí se, hraje si či sebou občas mrskne nebo se rozbrečí, na něco hlasitě zeptá nebo zpívá.
Vadí mi děti a rodiče, kteří v kostele dělají (dámy prominou) bordel.
Mám pochopení pro rodiče, kteří chtějí strávit neděli společně, ale nemám pochopení pro rodiče, kteří tak činí na úkor ostatních farníků opakovaně a s naprostým klidem. Nevadí mi, když dítě v kostele vyvádí a rodič si ho vezme bokem nebo ho hlasitým syknutím uklidní. Vadí mi, když dítě vyvádí a rodič dělá jakoby nic.
Což je všechno, co jsem už napsala v prapůvodním článku. Netřeba hledat tam cokoliv jiného.
@JiKu možná některé oponentky trochu zamrzelo to "ignorování dovádějícího dítka"....
Třeba stejně jako já neznají žádné ignorantské rodiče,kterým by bylo fuk když jejich dítě ruší ostatní spolufarníky.
Dík Katusi za vysvětlení,že je článek velmi konkrétní..
@HelenaH to já bohužel znám... Někdy se mi samotné nechce řešit něco nepříjemné, protože vím, že reakce na moji výchovu bude ještě nepříjemnější (bude křičet víc než teď), avšak to by nemělo být důvodem rezignace na výchovu.
Já inspirující se poslední večeří, beru děti na mši hladové, nenasnídané a pak se vydrží půl hodiny v lavici krmit. Ovšem chce to nezapomenout lopatku a smetáček a při krmi je obklíčit v lavici, aby je nesváděly druhé děti...a též kvůli maskování. No, ale co pak tu druhou půlhodinu?... Auta...ale to už v lavici hučí... :-(
@dromedar: diky za opravu :-)
Třeba stejně jako já neznají žádné ignorantské rodiče,kterým by bylo fuk když jejich dítě ruší ostatní spolufarníky.
No a?
Já také neznám žádné takové ignorantské rodiče. A jsem za to vděčný.
Já také neznám žádného kněze, který pohlavně zneužívá ministranty, neznám žádného Eskymáka ani Aborigince. Neznám žádného bankovního lupiče.
Přesto nepochybuji o tom, že když někdo důvěryhodný (a Katusi za hodnou důvěry považuji) z vlastní zkušenosti napíše o knězi przniteli, Eskymákovi, Aboriginci nebo bankovním lupiči, že píše pravdu.
Ale já přeci netvrdím že nepíše pravdu! Ten článek vyzněl trochu jako generalizace. Ozvaly se ty,které s dětmi do kostela chodí a jsou ohleduplné nebo ty (@Hali) které mají pochopení. Toť vše. Moc se těším na pohled otce Františka @Ferenc
Problematika dětí na mši má dva odlišné aspekty.
1) Dítě na dospělácké mši
2) Dítě na dětské mši.
Ale jednu okolnost mají společnou. Dítě se dokáže soustředit na jednu věc maximálně 30 minut.
A pak ještě jednu zkušenost svých 3 dětí, které na dospělácké chodily a občasného mšového opečovávání vnoučat: Dítě nesnáší 2 omezení najednou, a to omezení pohybu a omezení tím, aby mlčelo. Míra vyrušování (u normálního dítěte bez psychických či výchovných poruch) je úměrná součinu těchto dvou omezení. Čím menší prostor je mu vyhrazen, tím hlasitější a častější vydává zvuky.
Podle mé zkušenosti se i malé děti, už dvou- až tříleté, které se s rodiči pravidelně modlí doma, umějí chovat v kostele téměř bezvadně.
Když ale vím, že to jinak jde, prostě je to jen bezohledné k bezděťové většině.
Je to především bezohledné proti těm, kteří se poctivě snaží udržet své děti na snesitelné míře aktivit. Protože když pacifikovatelné dítě uvidí řádící dítě nepacifikované, začne vnímat své pacifikování jako křiklavou nespravedlnost. Jak mu to (tříletému, čtyřletému) chcete vysvětlit, aby to pochopilo?
Napadají mě jen zjednodušující formulace: Je to zlý chlapeček a jeho maminka je kráva.
Normální věřící (a to i ti bezdětní) dokáží rozlišit, jestli se konkrétní zklidňování nedaří, nebo jestli na to rodič dlabe.
? hodná maminka řekne hodnému děťátku že ten chlapeček je zlý a ta jeho maminka kráva.
Hele Jiku počítáš si,kolikrát za den tu o nějaké ženě napíšeš že je.kráva?
JiKu: "Je to především bezohledné proti těm, kteří se poctivě snaží udržet své děti na snesitelné míře aktivit..."
Tímhle jste přesně vystihl příčinu mého a manželova dilematu, zda je z výchovného hlediska vhodnější vodit děti na dospělácké nebo dětské mše (kde na rozdíl od běžných mší je větší procento nepacifikovaných dětí, větší míra hluku a větší množství hraček, jídla a jiných rozptylovadel/rozptylovačů).
Asi se to časem ukáže samo z praxe a taky kdoví kde budem až to bude aktuální... zatím pozoruju, že je pro rodiče mnohem těžší udržet dítě ukázněné při dětské mši než při té dospělácké.
Škoda, že se dítě nechová pokaždé stejně, resp. že mu nedokážu zajistit stále stejné podmínky. Jednou je v klidu úplně v pohodě, jednou by lítal, záleží na tom, jestli má přede mší možnost se vyběhat a pořádně najíst, nebo nestíháme.
Těch 30 minut potvrzuji. Ideální se jeví přijít až po kázání (které je u nás skoro 20 min a je to nejnáročnější část, protože všichni jsou potichu a je slyšet úplně všechno).
Místnost stranou kostela - manžel přiznává, že ho to velmi svádí nedávat pozor na mši. Takže už půl roku hledáme vhodný model. (Synovi je 2,5.) Momentálně chodíme "do lavice", ale snažíme se střídat cca tři místa, aby lidé, kteří tam tradičně sedí, byli "více rozptylováni" v delších intervalech, než je týden.
Párkrát jsem s ním byla ve všední den. A ano, bylo celkově snazší udržet jeho
pozornost, ale bohužel byla každá věc strašně slyšet.
Článek se mi líbí, je to důležité téma.
Ale zatím mám dítě jedno. A těším se, až bude schopen ministrovat, bratranci chodí s tatínkem od 3 let a najednou z nich byli "úplně jiní kluci", protože dostali odpovědnost a službu.
hodná maminka řekne hodnému děťátku že ten chlapeček je zlý a ta jeho maminka kráva.
Ty zase čteš něco, co nepíšu.
Samozřejmě řekl by mu to hodný tatínek, případně dědeček.
Hele Jiku počítáš si,kolikrát za den tu o nějaké ženě napíšeš že je kráva?
Nnapsal jsem přece v této diskusi o žádné ženě, že je kráva.
Ale svrbí mě klávesnice a třeba to jednou o nějaké napíšu.
@mia-maru: Samotná mše je krátká. Má dvě hluchá místa, která jí dohromady protáhnou na tu hodinu: Homilie/kázání a fronta ke sv. přijímání. Pokud se dokáží děti přes tato místa nějakými vhodnými organizačními opatřeními zabavit jinde a jinak, bývá ostatní v pohodě.
Nebývá problém vybrat tu mši, kde kněz nepřednášívá příslušné části římského kánonu zpěvem, což je třetí time-consuming akce.
No, řek bych že pravda/vina je někde uprostřed. Každý dítě se při mši někdy rozpláče/rozplakalo - a ačkoliv dotyčná máma běží s dítkem ihned pryč - ty pohledy některých farníků na tuto událost jsou vražedný. Tak tohle vadí mě - zvláštní mrzoutští lidé, který mrzutost neopouští ani při mši (a běda běda jak nějaký dítko zapláče). Můj názor jest - dítě do určitýho věku (dejme tomu ty 2 až 3 roky) je v tom tak nějak nevinně. Od vyššího věku už bude "spoluvina" u dětí i rodičů. A výchovněnevychovávající rodiče - to mi taky vadí. Každopádně u nás máme výchovně benevolentnější rodiče na 80% v sakristii a funguje to parádně. Ovšem aby byl na nějaké mši bugr takovej, že by se musel kněz doprošovat o klid, tak to jsem naštěstí nezažil.
A ad ty krávy - to je škola života našeho pana prezidenta ;-)
K uvedené diskusi bych rád připojil pohled mě jako kněze. Osobně mi děti při mši svaté nevadí, pokud se chovají v nějakých rozumných mezích.
Děti zcela jistě do kostela patří. V diskusi pod článkem zaznělo spoustu dobrých postřehů: Vést děti již od kolébky k tomu jak se mají chovat v kostele, kritické místa jsou opravdu kázání a sv. přijímání, jde tam vidět hledání způsobů - a to je dobře.
Chápu pohled @katusi a rozumím i tónu článku. Jsem rád, že se tato otázka otevřela a jsem pro kultivovanou a slušnou diskusi o této otázce. Moje reakce by byla příliš dlouhá proto jsem ji dal na blog:
https://ferenc.signaly.cz/1811/deti-v-kostele
Přiznám se, že smyslu článku asi trochu nerozumím. Jedná se buď o konkrétní příklad podle autorky rozšířeného (?) nešvaru, a pak je náš pohled "nikdy jsme to neviděly" taky vypovídající. Stejně jako náš postoj k tématu "naše děti v kostele". Nebo je to postěžování si na konkrétní rodinky, ale nic se z toho nevyvozuje. Pokud je to tak, pak si tu všichni svorně můžeme říct "fuj", a je to. K tomuhle extrému se totiž asi ani nic jiného říct nedá.
Bez ohladu na pocet vlastnych potomkov (n=1, keby to niekoho zaujimalo) s clankom suhlasim. A rozhodne je rozdiel medzi tym, ci ditko na msi chodi po kostole, cita si v lavici, obcas nieco povie alebo zaknoura (takze je vidiet proste trochu viac ako bezny dospely) a tym, ci beha, krici, dloube do ludi, jaci a vzteka se (co je v tomto pripade problem rodicov, zakladna ohladuplnost porodom snad nemizne...dufam).
Ale to sa netyka len kostola - tak isto mi to vadi v restauraciach, kaviarnach, dopravnych prostriedkoch a podobne. Neocakavam, ze bude mrne prilepene sekundakom do kocara a bude mat permanentne niecim zviazane ruky, nohy a zacpanu pusu, ale trvam na to, ze v prostredi, kde je viac ludi, je nutne spravat sa podla aspon nejakych zakladnych pravidiel, v ramci moznosti.
Jsem určitě za, aby rodiče své děti vedli k tomu, že kostel není hřiště. To už tady několikrát zaznělo. Ale jako rodič dítěte, které se na mši "absolutně" nehodí a poslední půl rok trávím velkou část mše venku, mě trochu mrzí ten "generalizovaný extrém". A sobecky přiznávám, že se společných nedělí na mši svaté (alespoň chvíli) nechci vzdát.... Ale pomalu cítíme, že už si společné mše dlouho neužijeme...
Jinak naprostou souhlasím s @Hrabosh.
@LidiLidi: S kojenci v kočárku jsem mše skvělé, spí, kdyžtak se nakojí a to jsem zvládala aji adoraci a podobné věci...@Katusi: Myslím, že nic nebrání danou rodinu slušně poprosit, že jejich chování je za hranicí. Možná se dovíte další okolnosti a společně najdete nějaké řešení....
A ještě k té poznámce: "Počkej, až budeš mít vlastní dětí." Na sobě musím říct, že na ní něco je. Když jsem děti neměla, měla jsem ve všem jasno, věděla jsem, jak děti vychovávat a rozhodě jsem věděla, jak se budou chovat v kostele.... (je to trochu nadnesené). S dětmi přišla (alespoň málá) trpělivost, nadhled, schovívavost a vlastní zkušenost, že to často nejde tak, "jak by to mělo být". Ony ty okolnosti jsou často složitější... (taky všude nevykřikuju, že moje dítě má podezření na autismus a zrovna teď se vzteky válí a nedá se s ním nic udělat....).
Když nám dítě uteklo k oltáři, vždy řekl Otec:,, Nechte maličkých přijít ke mě"☺ Jsem máma, která jde s řvoucí dítětem okamžitě ven. Ale když jen tiše pochoduje zleva doprava, nechávám to tak. Otec chce, aby děti seděly úplně vepředu a tetinky jsou rády, že tam ty děti vůbec jsou. Protože i na Moravě nás ubývá
Zajímavé téma, taky raději přispěji do svého blogu v deníku katechety, asi dnes odpoledne po pohřbu.
Oni totiž nedovádějí jenom děti. Zažil jsem i dospělé, kteří se neumí chovat a to je o to dramatičtější a směšnější. Když dovádí děti, nemusí to být špatně. Když dospělý se chová jako dítě, je to na pováženou.
Ještě vnímám, že u katolíků je častý blud, že podstata mše je kázání. Když nemám nic z kázání, je to na nic. To rozhodně ne! Když nemám nic z přijetí Krista, je to horší, než kdybych v kostele raději nebyl.
@VVRH "Když nemám nic z přijetí Krista, je to horší, než kdybych v kostele raději nebyl."
A proto svatá církev katolická všem těm znovusezdaným a podobným nechtějícím-se-napravit-hříšníkům říká "radši do toho kostela ani nelezte!"
(Kdyby někdo náhodou nevěděl, tak samozřejmě neříká.)
Radši se ani neptám, co "pan katecheta" myslí tím "mít něco z přijetí Krista".
Radši se ani neptám, co "pan katecheta" myslí tím "mít něco z přijetí Krista".
Já si tentokrát myslím, že vím, že pan katecheta tím nemyslel svaté přijímání.
Ale co tím myslel, to taky nevím.
Věděl jsem, že nějak rozproudím diskusi. Psal jsem taky, že napíšu. Do komentářů se dají napsat jenom velmi hrubé zkrácenosti a pak se taky dobře chytá za slovíčka. To mě na komentářích tady na Signálech docela baví. No, tak až napíšu, tak se zmíním o tom dalším, ale dejte mi ještě chvilku, nemám dnes zrovna málo práce.
Jinak ano, pan katecheta tím nemyslel jen svaté přijímání, ale narážel na přikázání lásky, které se připomínalo v minulou neděli v kostele v podání evangelisty Marka.
Jsem maminka dvouletého naspeedovaného Kašparka z krabičky....
Do jednoho roku byl zlatý, vše jej zajímalo, vše sledoval, nebo prostě spal. :-) a tak byl milován všemi farníky....
Teď.... Hmmmm ty pohledy mi stačí.
To, zda je synek vychovaný, nebo normální fracek (jak bylo řečeno výše) se dozvím až za něj nebudu nést veškerou zodpovědnost....
Nejsem taky zastánce zlobících děti v kostele.... Ale i přesto všechno si myslím, že děti do kostela patří...
Téměř neděli co neděli so prerikavam jednu básničku od Boba Fliedra...
...
Mám tu jeden maly dotaz,
dokážete někdo říci,
kteří byli Ježíšovi nejmilejší společníci?
Slyším Petr, slyším Pavel,
kdo se trefí na potřetí?
Kdepak, Jan je taky špatně!
Konečně, no přece DĚTI!
Jednou k Němu přinášeli svoje malé spousty lidu,
učedníci namítali: 'Mistr nemá trochu klidu!'
Ježíš se však prcků zastal, učedníkům řekl tiše:
'Jen je nechte, dětem totiž náleží Nebeská říše'
:-)
@tkaničkauboty To je hezký, ta básnička je suprózní :-)
Jednou k Němu přinášeli svoje malé spousty lidu,
Já Ježíše v tomhle hluboce chápu.
Protože mu ty děti přinášely JEDNOU!
Kdyby mu je přinášely každou neděli, kdo ví, jak by reagoval!
:-)
:)
JiKu u Pana Boha není jednou, ani sedmkrát, dokonce ani sedmasedmdesátkrát....
A u mě nefunguje slovíčkaření :-)
Pokud církev nebude živá, stane se hodně brzo mrtvou. :-)
@SkoroPaladin já si ji pamatuju už od dětství....je skvělá :-)
Každý, ať si ji přebere po svém :-D
Když jsem byla bezdětná, líbila se mi existence dětských mší, říkala jsem si, že to musí být supr pro rodiče i děti, že je to jako pro ně ;).
Teď už jsem víc než pět let dětná a dětským mším se vyhýbáme obloukem. Platí u nás, že čím víc dětí v kostele, tím méně jsou naše děti schopné být hodné a ukočírovatelné. Takže chodíme u nás ve farnosti na tu ze dvou mší, která není primárně dětská.
Co jsem slíbil, to jsem napsal. Komentář je dlouhý, kdo chcete, počtěte si: https://vvrh.signaly.cz/1811/kostel-neni-divadlo-ani-hriste-je-to-misto-kde-prebyva-laska-sama
Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.
Hold někdy musíme ostatní doslova snášet, se vším co k tomu patří... Někdy je kontakt s druhými pokáním jindy požehnáním. Stav všeobecné spokojenosti je vyhrazen nebešťanům...
Abysme zítra nerušili zbožné katolické důchodce, nebo hodně mladé bezdětné.... Pojedeme na výlet do vinných sklepů pro Svatomartinské :-)
:-)))
Dítě hlučící při bohoslužbě nad míru toho, co je člověk ochoten snášet, představuje příležitost diskrétně chrám opustit a jít na pivo. Tedy co se duševně vyrovnaného věřícího jedince týče. Náboženský neurotik, který trpí obsesí (často nepřiznanou), že musí celou nedělní mši řádně vyslechnouti, jinak se mu na tomto či onom světě dostane zaslouženého trestu, to má - pravda - jinak.
@JanValtr :-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.