Byla jsem na vícero svatbách, ale nikdo nezářil tak, jako ti dva. Byli spolu co jsem si pamatovala, a dokonce jsem o nich v samé euforii napsala článek i sem. Byla to nejradostnější svatba, plná světla, které vycházelo z těch dvou. 

Za pár týdnů to bude přesně pět let.

 

Před měsícem jsem ji potkala na hlaváku a držela za ruku cizího muže.

A včera jsem se dozvěděla, že jdou od sebe. 

 

Kdo čtete, věnujte prosím modlitbu všem mladým párům, které se chystají ke svatbě - aby si byli jistí tím, co dělají, aby do manželství vstupovali nejen s Božím požehnáním, ale i s rozumem a odhodláním snášet opravdu dobré i zlé. A taky vzpoměňte na všechny ty, co jsou již svoji a kterým kvůli různým překážkám, práci, příbuzným, stereotypu, začíná jejich zářící štěstí pohasínat. A modlete se také za ty páry, které už dohořely úplně, a také za jejich rodiny...

 

Je mi z toho tak nebývale smutno, asi právě proto, že jsem tam tehdy byla a viděla to neskutečné světlo...

 

(Odkaz na zmiňovaný článek sem dávat nebudu, jelikož jsou tam oba jmenovitě.)