Docela jsem zapomněla, jak kouzelné dokáže být to naše uspěchané uprášené město v adventu, když se ulicemi rozzáří stovky světýlek a na náměstích vzniknou provoněné zóny klidu, kde lidé postávají, popíjejí, koukají na stánky a je jim dobře.

Je to už šest let, co jsem si předvánoční trhy naposledy takhle užívala. Ono totiž nezáleží jen na obsahu stánků a kvalitě svařáku, ale taky na tom, s kým ten svařák ucucáváte.

Teprve když máte po ruce někoho, kdo s vámi vpluje do adventní nálady, komu nevadí, že jste se už potřetí pocintali, kdo se s vámi podělí o hrozinky na dně punče a kdo ocení všechny ty girlandy světel mezi domy, teprve tehdy je atmosféra začátku prosince dokonalá.

Na nebi tma, dole výlohy, okna, světla, stromky, stánky a pódia. Na náměstích vznikají bubliny plné adventní pohody. Lidé nespěchají, jen stojí, korzují, povídají si. Žádný křik a drama, žádné křiklavé hadrárnové stánky s balónky poletujícími nad střechou jako dřív, žádná ukřičená vtíravá hudba.

Parnas v těsném sousedství decentně zářícího stromečku, před barvami hrající Omegou známý vyřezávaný betlém, a na Moravském náměstí, kde se to loni moc nevyvedlo, se táhnou mezi stromy světla a ve velkých stanech jsou stánky s řemesly a dětmi v krojích. Stánky se rozsypaly před Novou i Starou radnici. Narozdíl od vídeňských trhů se málokteré opakují, snad jen ty s pitím a jídlem. Atmosféra je ale srovnatelná, ne-li lepší. Snad pro tu komornost. Sem nechodí turisté jako ve Vídni, sem chodí Brňáci, tady se opravdu celé Brno potkává, bez nadsázky. Pokud jste tady byli na trzích a nepotkali nikoho známého, je to přinejmenším neobvyklé (nebo tu máte málo známých).

Brno zpomalilo, jako každý rok se líně válí na červené vně svařáku a na pečených kaštanech. Pohoda, klid, mír. Ten tu vydrží, dokud stánky nezmizí. I v nejhektičtějších předvánočních dnech, kdy v jiných částech města kypí chaos posledních nákupů, v trhových bublinách se čas zpomaluje. 

Mám ráda mé město takhle před Vánoci.

Mám ho ráda vždycky - zasypané zlatavým listím, vonící jarem, dokonce i upocené v parném srpnu.

Ale obzvlášť to mému Brnu sluší, když si navleče svítící girlandy a navoní se punčem.

 

Aspoň jednou letos vytáhněte někoho, koho máte rádi, na svařák a grilovaný oštiepok. Jen tak, popovídat si, prohlídnout si baňky, hrnečky, pásky a vařeky a zazvonit si na zvonek.

 

Na to určitě nezapomeňte.

Jednou cinknout a něco si přát.

Kdo ví, třeba se vám to splní....