Možná trochu bláznivá

Vždyť říjen odchází s deštěm

A zima vkrádá se vlhce do bot

Na ulicích vyrostly deštníky

Nikdo se nebrodí v mokrém listí

 

A ona přesto sedí

V šedém kabátě a s úsměvem snílků

Vprostřed parku

 

Kdoví, co vidí její oči

Snad jiné místo

Jiné lidi

Jinou dobu

Snad vzpomíná

Snad myslí na budoucnost

 

Možná trochu bláznivá

Míjená

A to mokré, zlaté listí

Ji za chvíli celou přikryje