Nad městem hoří večerní nebe

růžovozlatým příkrovem

a první hvězda nesměle blikla

přímo nad temným Petrovem.

 

Parnasu mračna vzdouvají se

na Zelném rynku barokně,

zakláním hlavu - římsy a sochy

a uschlý muškát na okně.

 

Zahrádky končí. Poslední číšník

ustrnul v tiché úkloně.

Převracím v prstech tajemný lístek:

"Budu tě čekat u koně."

 

A potom přijde, z odlesku rudé

(ne proto že se stydí snad),

to moje město, nad které není

a které budeš mít navždy rád.