Je jaro a práce mám nad hlavu. Vlastně ne nad hlavu, jelikož nevím, kde mi hlava stojí. Měla bych toho plné zuby, ale když nevím, kde mi hlava stojí, nemůže mi to ani lézt ušima... Zkrátka tancuju na kmeni přes dravou řeku plnou rozbouřených ryb a je jen otázka, kdy mě srazí všechen ten náklad dolů. Ptám se v tom kalupu na jediné:

Všechno to dobře dopadne, že jo?

Je jaro a všecko kvete. A taky je všude cítit spálenina, to jak se zapalují lýtka. Třešně v parku vypadají jako obalené plísní. A přátelství praskají a rozpadají se v prach a z mých zad trčí milion kudel, které skoro radostně posílám dál. A zatímco se řítím dolů k zemi ze svých nadoblačných výšin, stíhám rozdávat rady ptákům, jak správně mávat křídly.

Ale všechno dobře dopadne...že jo?

Je jaro a čas se prostě nezastavil. Do školy se probíjím vzpomínkami, večer s nimi svádím líté boje, skoro udolána vším tím, co bylo, protože jaro je čas, kdy ty potvory chytnou druhou mízu podobně jako stromy, a začnou pučet a rašit a místo radosti z nového života, místo užívání teď se pořád ráchám až po uši v bylo a stojí to jednoduše za prd, a jsem tak unavená a zničená, že už nemám ani sílu se zeptat:

A dopadne to všechno dobře? Že jo!?

 

Je jaro. Je tak křehké a zároveň hrozně silné. Nejnádhernější zelená, co znám, začíná zaplavovat svět, třešně vypadají jako krajky, vzduch voní opojně a obzor na mě, zatím jen nesměle, pomrkává. Práce je spousta, ale s takovou krásou za oknem jde od ruky vcelku snadno, a když je člověk znavený, stačí se z toho okna podívat, otevřít ho a nadechnout se. Nastává čas velkého úklidu - vymést všechny pavučiny, zloby a smutky, strčit je pod koberec a radši myslet na to krásné, co se stalo, a přemýšlet o tom, co se stane. Je načase slepit a sdrátovat rozbitá přátelství, ta prasklá poopravit a ta, co fungují, zalít dobrým hnojivem. A protože je jaro, je třeba se na všechny smát...

Jak se stane taková změna, která smaže špatnou náladu a vykouzlí dobrou?

Inu...

Já se zeptala...a dostalo se mi odpovědi.

 

"Všechno dobře dopadne, to víš že jo!"