Tak to nakonec přišlo!

Katušin blog doznal citelných změn. Nastal čas odpoutat se od přístavu dětství a zaplout do vln dospělosti! Poslední stopy po dračákovém dobrodružství, kvůli kterému jsem si kdysi blog zakládala, jsou smazány, blog i rubriky přejmenovány, a je tu nová éra!

 

Samozřejmě přeháním. Krom jmen se nic nemění. Pořád budu psát stejně, pořád vás budu zásobovat svou srdcebolnou "poezií" a občas přihodím filmomilský článek. 

Proč změna? Asi bylo na čase. Po letech, kdy se naše dračákové dobrodružství nepohnulo, jsem seznala, že je to zkrátka další nedopsaná kapitola a že je záhodno se posunout dále. Bez hořkosti, bez slz. 

Pro novější čtenáře, kteří neví, jak a co:

Bylo nás pět, dvě sestřenice, tři bratranci. Ponořili jsme se do hlubin fantasy dobrodružství jménem Dračí doupě a plavali v něm několik přenádherných let. Potom začalo nadšení zvolna opadávat, bylo pořád méně času, až se kniha zavřela a konec zůstal nedočtený. Dlouho jsem nechávala blog pojmenovaný "Dračák", protože jsem tak trochu doufala, že to někdy zase otevřeme, že bude víc času. Ale už jsem toho nechala. Času totiž nikdy víc nebude, naopak. A tak, nostalgie nenostalgie, změnila jsem název a dala pryč i jednotlivé kapitoly...a přece, nikdy nezapomenu, že nebýt dračáku, do signálové blogosféry bych se nejspíš neodvážila vstoupit. Tehdy před lety jsem potřebovala rychlý způsob, jak sdílet další kapitoly s ostatními spoluhráči - a kam mě to dostalo, vidíte sami. 

 

A tak děkuju.

Děkuju jednak svým vzácným příbuzným, se kterými, přes všechno, co se stalo, máme pořád skvělý vztah, a druhak děkuju všem svým čtenářům - těm, co jsou se mnou od začátku, i těm, kteří jsou tu zcela nově (samozřejmě i těm vprostřed, prostě všem).

Ono je tak hezké psát a vidět, že to někdo čte... a že se mu to i líbí!

 

Takže končím své nostalgické lehce vysvětlovací okno a příště zase něco jako obvykle ;)

 

(A nejmenovanému kolegovi děkuju za pomoc s Kardiografem)