Vždyť je tu krásně
Listí šustí pod nohou
Stromy šeptají
Nikdy tu není ticho
Vždyť je tu krásně
Břízy rozsvítí den
A tisíc světel prozáří noc
Nikdy tu není tma
Vždyť je tu krásně
Tolik naplněných životů
Nejen chyby
Nejen pláč
Taky smích, radost, láska tu spolu leží
Nikdy tu nejsme sami...
(28.10.2015, lavička na brněnské centrálce, kdy kolem proudí davy lidí s kyticemi a rozpačitě truchlivými úsměvy, nebo naopak celí uspěchaní, protože zrovna teď, na konci října, musí jejich hrob vypadat nejlíp. Abych si vzpomněla na ty, kteří tu už s námi nejsou, nemusím chodit na hřbitov. Však už nejsou vlastně ani tam a taková procházka mezi hroby je krásná hlavně tedy z hlediska poety: Vybledlá jména, stále ještě zřetelné fotky, hroby ze začátku minulého století, vojenský hřbitov, slavín... A jestli něco chcete vědět, Skácel a Mikulášek mají pěkně ošklivé pomníky.)
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.