Letošní podzim byl krásný...

Bylo to babí léto se vším všudy - sluníčko, zlaté a rudé listí, modré nebe. Člověk by pořád jen chodil po venku - ani ne do lesa, já chodila po městě, ze školy, do školy, pokud jsem toho netáhla moc, procházela jsem se, co to jen šlo. Podzimní Brno má pro zvláštně nostalgické kouzlo. Známá místa vypadají jinak, nevšednějc. Člověk se brodí listím na chodníku, doufá, že do ničeho nehňápne, listí se rozstřikuje na všechny strany, poryv větru he zvedne a unáší nad střechy... Když jsem jela autem, okýnka byla stažená a naplno puštěné Chinaski. Usmívala jsem se na řidiče na světlech, pouštěla jsem kde to šlo, občas si zabubnovala na volant, vždyť bylo tak krásně... Sem tam přišel klasicky podzimní šedý den - mlha, déšť, listí utápějící se v kalužích, příjemně truchlivé šero, které láká do postele v ošklivém teplém svetru s hrnkem čaje a dobrým filmem. Člověk se stočil do klubíčka pod peřinu a bylo mu blaze, vzpomínal na léto, ale ne truchlivě, spíš jako na něco příjemného, co pominulo zcela přirozeně a pro co není třeba truchlit.

Letošní podzim byl krásný...

Na přelomu léta jsem potkala někoho, s kým jsem si měla hodně co říct a hodně si s ním toho řekla, i když bydlí 100 kilometrů daleko. I v šedých mlhavých dnech jsem tak měla jiskřičku léta do zásoby. Neřekli byste, jak potěšující je zjistit, že přátelství je možné i přes takovou dálku, i přes názorové rozdíly. Jak skvělé je vědět, že někde v hloubi Vysočiny je pár lidí, kteří, až se mi tam porouchá spojka (velmi pravděpodobné) nebo až mi ujede vlak, nebudou váhat, vezmou mě na pivo, nakrmí mě, půjčí mi svetr a nechají mě přespat. A nepřijde jim to divné, protože to je snad jasné, ne, že si kamarádi pomáhají? Viděla jsem je třikrát v životě a je to, jako bych je znala celé věky. Vím, čím to je. I když je to úplně jiná mentalita (lidé z maloměst a z vysočiny prominou, nemyslím to jako urážku, jen konstatuji), jsou pořád stejní jako moji kamarádi tady v Brně - potrhlíci. Úplně potrhlí potrhlíci.

 

Letošní podzim byl krásný.

Na počasí, na básně i na lidi.

 

Tak teď si ještě stejně skvěle užít zimu...