Na zahradě školky bylo rušno. Děti se hemžily kolem prolézaček, kolem dětí se hemžila učitelka - a u plotu stála osamělá pestrobarevná postavička v čepici s bambulí. Stranou od všech, drnkala do pletiva klacíkem a dívala se přes něj ven. Možná na projíždějící auta, možná do vlastního světa fantazie.

Někdy taky stáváme sami u plotu. Někdy proto, že nás tam ostatní tak nějak... zapomněli. A někdy proto, že jsme se tam "zapomněli" sami.

 

Být zapomenut je bezesporu ta horší možnost a určitě jste ji všichni někdy zažili. Veselá společnost, mluví se tu to, tu tamto, dojde na veselé historky - vy nějakou začnete vykládat, zkusíte to dvakrát, třikrát, nikdo vás neposlouchá a předmět hovoru se stočí jinam... Nebo kamarádi někam vyráží a vám to nějak...zapomenou...říct... Být zapomenut u plotu je špatné. Člověk je najednou zhrzený, zklamaný, opuštěný... drnká si ublíženě na pletivo smutné melodie a na nic nemá chuť.

A tehdy přichází možnost volby - drnkat dál nebo odhodit klacík a zkusit to znovu? Znovu otevřít pusu a svou historku stejně říct, pousmát se a brouknout: "Však se nic neděje, že jste šli beze mě..." Někdy to může být těžké, co myslíte? Na druhou stranu - pokud vám to/ti lidé za to stojí... jděte do toho. Nebo zahoďte klacík, přelezte plot a najděte si jiné kamarády.

 

Zapomenout se je ta lepší možnost. Když máte plné zuby jejich historek, když vám leze na nervy jejich humor, když si potřebujete odpočinout... není nad to poodejít k plotu a na chvilku si vydechnout. Změnit ovzduší, popřemýšlet si, zadrnkat tím klacíkem do pletiva, pokoukat po věcech za plotem... Třeba se pak rozhodnete ten plot přelézt, třeba se pak rozhodnete se vrátit k prolízačkám a znovu se pustit do hry, to už je vaše věc. 

 

Od skupinky dětí se oddělila další postavička a přistoupila k bambulaté čepici...

 

Ale stejně, ať tak či tak - pokud se najde někdo, kdo za vámi k tomu plotu přijde, prostě to zahřeje u srdce. 

 

Koukejte kolem sebe. Plotů a klacíků a prolézaček je spousta nejspíš i mezi vašimi známými. Přistupte k nim. Pokud se zapomněli sami, ničemu neuškodíte, maximálně budete odbyti. Pokud byli někým zapomenuti, tak tomu člověku můžete pomoct. Potěšit ho. Pobavit.Jendoduše a prostě...být u toho plotu s ním. Někdy není víc potřeba.