3. díl seriálu ...a teď se pojďme bavit o včelách.

Šumava… kraj pohádek, opředený pověstmi, asfaltovými cestami a zalitý krví velkého ekologického sporu. A za vší tou pomyslnou krví stojí, respektive leze jediný brouček – kůrovec.

Na Šumavu jsem se těšila. Protože jsem znala většinu českých hor a Šumava mezi nimi chyběla. Byla jsem ovšem zklamána. Ani ne tak tím, že většina míst, kam jsme se podívali, byla zničená asfaltovými cestami. Spíš… tím zbytkem.

 

Kůrovcovou kauzu s přivazováním jsem nesledovala. Podrobněji jsem se o ní dozvěděla až přímo v šumavských hvozdech – nad desítkami kubíků ležícího odkorněného dřeva. Víte… nechávat dřevo v lese je velmi bohulibý záměr. Koloběh biomasy není narušen, co z lesa vzejde, zase se do něj vrátí. Mrtvé stromy jsou navíc ideální startovací plocha pro nové semenáčky, nemluvě o desítkách druhů hmyzu, kteří ho využívají k životu nebo pro své larvy a výrazně tak pomáhají rozkladu dřevní hmoty (prostě ji sežerou).

Jenže… jenže. Kvůli kůrovci na Šumavě ležící dřevo odkornili.

A tehdy, nad šedě mrtvou pasekou, jsem pochopila, jak se mi ta naše zelená fakulta zažrala pod kůži. On totiž strom bez kůry ponechaný ležet v lese není nic jiného, než proplýtvané dřevo. Bez organismů, žijících pod kůrou, je zbytečný. A pod kůrou jich žije většina. Na obnaženém dřevě se těžko uchytí i mech. A rozklad takto nechaného odkorněného stromu je až trojnásobně dlouhý. A já na to koukala a rvala si vlasy. Tolik dřeva! Kvalitního a mnohdy ve velmi dobře dostupné lokalitě, stačilo by odtahat k cestě (koňmi, když jsme v tom NP) a od tam odvést. Nechat v lese válet holé kmeny je na nic. Esteticky nehezké, ekonomicky k ničemu, ekologicky na hlavu.

Kůrovec byl, je a bude a stromy si s ním vždycky poradily i bez zásahů člověka. Příroda je mnohem mocnější, než si sami připustíme. Akorát, chápu, půl Šumavy sežrané vyvolává rozepře a snižuje turistickou atraktivitu. To, že ten zásah nebyl vedený hlavou, je věc druhá a v tuhle chvíli bohužel promlčená…

 

A třešnička na závěr. Víte, co se dělá s napadenými nebo suchými stromy, které stojí přímo vedle cesty?

Motorovou pilou se seříznou zubatě ve výšce cca tří metrů a odřezaná část se nechá ležet vedle, aby to vypadalo, že to spadlo samo. A to nekecám.