Deštné pralesy mizí! Na Borneu jsou orangutani vytlačováni palmovými plantážemi! Australské ovce moc prdí! Místo mangrovů rostou hotely!

Ale pojďme se teď bavit o včelách…

 

Já nevím, čím to je. Zraky lidí míří tak daleko!

Fundovaně vám vysvětlí problematiku likvidace unikajícího ropného vrtu, ale zeptejte se jich na to, co se děje hned za humny. Zmíní šumavského broučka a snad fotovoltaické moře… ale dál? Ochuzování půdy? Eroze? Problematika alejí? Stavby na zelené louce? Přehnojování? Mizející zahrádkářské kolonie? Neekologičnost staveb? Co?

 

Čím to, že zraky lidí míří tak daleko… či naopak tak blízko? Ne za humna, ne za plot zahrádky – k nejbližší obrazovce, která jim pravidelně servíruje dávku katastrofické ekologie. A to je škoda. Určitě si z okolí vzpomenete na nějaké občanské hnutí (či hnutého občana), kteří se zaměřili na ekologický či „ekologický“ problém přímo ze svého okolí, své obce… Ona ekologie není jen třídění odpadu, kácení deštných pralesů a umývání ptáků. Ekologie je… no, však uvidíte sami. Inspirována a zdeptána předmětem Základy environmentální výchovy jsem se rozhodla vám naservírovat trochu mé „odborně laické“ ekologie – situace, které znáte možná sami…

 

P. S. Snad vás to nebude moc obtěžovat, ale holt všechny ty přečtené cílkoviny a naučené krajinařiny se začínají drát na povrch a je načase je taky trochu poslat dál, takže teď čas od času hodím nějaké velemoudré vyjádření k ekokatastrofičce hned za humny.

Jo, a na ten název seriálu se moc nezaměřujte, inspiroval mě jeden krásný Einsteinův výrok:

"Kdyby zmizely včely z naší planety, zbývají lidstvu čtyři roky života. Žádné včely, žádné opylování, žádné rostliny, žádná zvířata, žádný člověk."

Je to samozřejmě nadnesené... ale vlastně ne zas tak moc.