A když se cítíme nejvíc osamělí

Když oči zestárnou a poztrácejí lesk

Když není na světě nic, co bychom chtěli

Když naše veršování pohlcuje stesk

A když už nevíme, kterým směrem jíti

A když už nemáme ani na lístek

Když pozdě zdá se být na nějaké žití

Najdeme na louce malý čtyřlístek

 

To není o štěstí nebo o náhodě

To shora posílají duši potěchu

Zas svítí majáky a proto všechny lodě

V bezpečí zakotví doma pod střechu