Pulp Fiction. Kill Bill. Sin City.

Quentin Tarantino není jenom režisér, není jenom herec, není jenom scénárista. Quentin Tarantino je žijící legenda.

Tak jako jsem věnovala speciál Timu Burtonovi, dostane ho můj další oblíbenec - šílenec Qunetin Tarantino.

Přináším vám můj oblíbený výcuc z jeho filmů - výcuc jen malý, protože některá díla jsem neviděla (zkoušela jsem dělat Tarantino/Rodriguezovský maraton a odpadla po třetím filmu, takže jsem teď trochu přequentinovaná).

 

1. Gauneři (Reservoir dogs, 1992)

Gauneři jsou prvním slavným Tarantinovým filmem a zároveň klasickou ukázkou jeho rukopisu. I kdybyste nevěděli, že to je Tarantino, poznali byste to. Ultralevný film založený na výkonech pánů herců a na scénáři - de facto nulový příběh prošpikovaný hláškami a zasazený do naprosto neutrálního pozadí skladiště, které se mění velmi rychle v krvavou lázeň. Pro některé asi příliš brutální, ale přesto skvělé!

2. Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

Historky z podsvětí, prolínající se a utvářející jeden velký příběh. Spousta okřídlených hlášek, herecký koncert Umy, Bruceho, Johna, Samuela a spousty dalších. Pulp Fiction je takový základ filmofilské hostiny, něco jako brambory - známý, dobře provařený a rozhodně sázka na jistotu! (Ne že se tu někdo bude rozhořčovat, ty brambory jsou metafora, přátelé, tak prosím :))

3. Kil Bill

"Kdo nemá rád krev, neměl by se dívat. Ale každý jiný si film vychutná - souboje, složitá zápletka, tarantinovské přeskakování v ději pomocí jednotlivých příběhů, výborné herecké obsazení (krom Umy i Lucy Liu, David Carradine jako Bill nebo Julie Dreyfus) a samozřejmě muzika - tak jako ve všech Tarantinových filmech výborná. Navíc po shlédnutí první části budete rychle pouštět část druhou - jednoduše proto, že jednička pokládá samé otázky, ale nikde nejsou žádné odpovědi a vy je prostě budete chtít znát! Tarantino se v Kill Billovi zkrátka vytáhnul. Tenhle chlap umí natočit film!" (pasáž překopírovaná z mého blogu, koment k druhému dílu možno přečíst zde, myslím, že je to vyčerpávající a nic lepšího už asi nevytvořím)

4. Takoví normální zabijáci (1994, Natural Born Killers)

Tohle je úlet. Jo. Tallahassee ze Zombielandu a Iron Man z Iron Mana (jak nečekané), spousta krve, šílenství a ...to se musí vidět, to se nedá popsat, fakt. Tarantino je spoluautorem scénáře, režíroval Oliver Stone (Evita, Zjizvená tvář, Barbar Conan), ale... ten klasický rukopis tam je. Ale opravdu nedoporučuju, pokud jste romantici či citlivky na krev. Protože tohle... není normální.

5. Od soumraku do úsvitu (1996, From Dusk till Dawn)

Když jsme u Quentinovy scénáristické práce, nelze nezmínit půlnoční parádičku s Robertem R. Je to béčko. Je to béčko záměrně. Rodriguez s Tarantinem se napili a řekli si, že jednou udělají něco jen tak. A natočili tenhle film. První část je gangsterka, druhá část je upírka. Umírá se jak na běžícím pásu, film je plný Rodriguezových oblíbenců (Danny, Cheech, Salma...), jenom koukáte a smějete se, přestože scénář je vyloženě slaboduchý a provedení především druhé části mizerné. Ale... nejde si to neužít. Navíc příjemné zakončení, které jsem úplně nečekala (asi jsem zkažená od všech těch lovestories). Plus teda se tu oba tvůrci mihnou. Rodriguez jako kytarista a Tarantino jako úchylný Clooneyho brácha. Mlask.

 

Bonusy:

B1. Desperado - ten film je míněný smrtelně vážně a je smutný a romantický. A pak je tam Quentin, který dostane "negrovu medicínu". Protože vykládá moc dlouhé vtipy. 

B2. Sin City: Město hříchu - hádejte, kterou část dovolil Robert Rodriguez režírovat svému kamarádovi. Hádáte správně, tu s mluvící mrtvolou.

 

Co tu nemám a je to zavrženíhodné:

1. Nespoutaný Django - 2012, režie i scénář. Mám to stažené a chystám se na to.

2. Hanebný pancharti - 2009, režie i scénář. Viděla jsem skoro celé, ale neumím německy, tak jsem z toho vlastně moc neměla.

3. Jackie Brown - 1997, režie i scénář. Utorentěné před delší dobou, nějak není nálada.

4. Pravdivá romance - 1993, scénář. Zatím se na to ani nechystám.

 

Já mám Quentina ráda. Má krvavé filmy nevhodné pro děti, těhotné ženy a citlivější povahy. Pro mě je to tak akorát. 

(Mám Quentina ráda, ale nikomu ho nevnucuji.)

 

A klidně si od něj nechám masírovat nohy. Teda oči. Nebo co masírují jeho filmy.