Hle! Zápalka!

Škrt - a plamen 

vylít´na mě z našich kamen

A rozverný ohníček

propálil mi pupíček.

 

Zpívali ptáci na modré obloze,

zpívali hlasitě, smáli se snad.

A ve tvých očích jak v malinké výloze

viděl jsem všechno, co moh´jsem si přát.

Zpívali ptáci pod bílými oblaky,

pomlouvali nás zpěvem tím čile.

Šeptáš mi do ucha "Kašleme na ptáky!"

"Podej mi vzduchovku," odpovím mile.

 

Při koupání v Loch Nessu

brýle nikdy nesnesu:

když se Nessie ukáže 

a vyleze na pláže,

kdo ji vidí - utíká,

jak by viděl zombíka,

raději pryč popílí.

Já však, když jsem bez brýlí,

nemusím se nikam hnát,

přes kamení klopýtat,

Nessie totiž nevidím

a vůbec se nestydím,

že jsem vděčná příšeře,

co si plave v jezeře,

že turisty vyhnala

odkud jsem se koupala.

Může si být děsivá,

já se na ni nedívám,

já se koupu v Loch Nessu,

zmrzlinu jí přinesu,

já mám totiž vždycky ráda 

děsivého kamaráda.

 

Moje botky samochodky nazula jsem na nožky,

do batohu dala pití a náhradní ponožky.

Moje botky samochodky zadupaly do země,

mám je ráda - tyhle boty nemá nikdo kromě mě.

Moje botky samochodky rozběhly se kupředu,

přes hřebeny, přes vrcholy, přes údolí k výhledu.

Moje botky samochodky utekly mi do dáli - 

šly moc rychle, vyzuly se - tak teď nosím sandály.

 

Na starém dubu vprostřed pole

zkroušeně seděl malý kluk - 

na jednu krávu zakřičel "Vole!"

Jak ta ho hnala z polí, z luk...

 

Červená škodovka blíží se k vesnici,

naproti vyráží splašená kráva - 

po malé kolizi skončili v pšenici

hned vedle krávy i inspektor Bláha

 

Až ti chytnou vlasy

tak se budu smát a pak začnu hasit

 

 

(Středolesí a tak podobně 2008-2014. Spoluautor některých veršů Any. Inspirátor většiny veršů Karel Plíhal a jeho druhá prvotina Jako cool v plotě. Cenzuru provedla Katuši)