Na geodézii jsem šla s tím, že to nedám. Že si tam sednu, něco naklikám do testu a pak budu čtvrt hodiny nábožně zírat na Přemu. Ani jsem nedočetla všechny přednášky, ani jsem si to v šalině cestou neopakovala, zkrátka a dobře jsem vzdala svůj boj hned na začátku.

Jenže znáte to, člověk míní a Pánbu mění.

Celé to začalo tím, že jsem se za nic nemohla přihlásit do systému. Heslo bylo správně, počítač ho dvakrát vzal a pak zase vyplivnul, nevím, čím to bylo. Ale po ozkoušení dvou strojů mi bezradný Janata (zkoušející) půjčil svůj počítač s tím, že jsem test vyplňovala přihlášená pod jeho jménem.

Už ty počáteční obtíže mě měly varovat, že se chystá něco velkého. A když ne to, tak rozhodně skutečnost, že otázky v testu byly tak jednoduché, že přes mou neznalost dopadly na 85% (jedno z nejlepších skóre ten den).

Ale popravdě mi to došlo až když jsem se snažila něco málo dohnat při půldruhé hodině čekání na ústní. Jen tak jsem seděla na chodbě, papíry na klíně, rezignovaně koukala z okna - a v ten ráz mi to došlo. A řekla jsem si: "Pane Bože, tohle je ve tvé režii." Teda pochopte, ne že by to normálně nebylo v Jeho režii, to je. Jenže z obvyklého "Ora et labora" či, chcete-li, "Člověče, přičiň se", se stalo jenom "Nech se nést a mrkej na drát."

Nebudu vás napínat. Na ústní jsem měla kliku na druhou. Jelikož jsem test psala v Janatově UISu, neptal se mě na špatně vyplněné otázky. Popravdě - položil mi pouhé dvě otázky a obě jsem jakž takž zvládla říct. Hodně asi pomohlo, že jsem mluvila jakýmsi zázrakem souvisle a správné odpovědi mě napadaly v ten ráz, kdy jsem na ně byla dotázána. Skončilo to za B a já vcelku konsternovaná opustila pracovnu mistra Krásné kravaty.

Zázrak? Kdepak. Jenom pořádný kopanec do zadku s poseltvím "Tak to bylo naposledy, aspoň vidíš, co umím, koukej se sebrat a od teď už jenom Ora et labora, labora, labora!"

 

Každopádně dnešní zkoušku z Geodézie a pozemkové evidence nesložila Kateřina Sedláčková. Celou, od začátku do konce, ji složil Pánbu.