Jako facka 

Chvíli ticho a potom proud slov

Celé moře vět

A přitom ani jedna slaná

 

Jako pravý hák

Hádají se ve mně mé dvě já

Zatím jenom dvě

Za chvíli jich bude mnohem víc

 

Jako gilotina

Zranění se stane mnohem snáz

Než pak vyléčí

A po některých zbyde jizva navždy

 

(Aničce)