Můj nejlepší přítel je právě teď na cestě za svým snem. A víte co? Mě je z toho do pláče.

Rozhodl se k tomu asi před třemi lety a já mu to velmi sobecky vymlouvala pokaždé, když se k tomu dostal. Protože… on dokáže dávat lidem něco, co jim chybí.

Optimismus. Dobrou náladu. Úsměv. Já nevím. Prostě se s ním lidi cítí vážně moc dobře. Jeho místy nevybíravé vtípky rozeženou každou mlhu. I když občas byste ho nejradši zabili nějakým hodně bolestivým způsobem, blbouna nejapnýho.

Mám ho hrozně ráda – a dost jsem mu ublížila. Teď nemyslím tím, že jsem mu řekla, že nepovažuji za dobrý nápad, aby se sbalil a vypadnul kamsi do širých skotských plání. Tahle křivda je mnohem starší a horší. A lituju jí…

Když mi to tehdy oznámil, byla jsem zděšená. Kdo mě teď bude tahat z mých pochmurných nálad? Kdo bude dodávat do mého života světlo? A nejen do mého. Dokázal ukázat spoustě jiných lidí, že životem se líp prochází s úsměvem.

Možná bych mohla přímo říct, že byl jedním z těch, kteří dali mému životu smysl.

A teď je na cestě, která mu má ukázat smysl toho jeho.

 

Asi to bude dlouhá a náročná cesta, ať už ho zavede kamkoliv. Každého občas volá dálka a on tomu zkrátka podlehl. Zatím dával světlo nám ostatním – nejspíš se taky potřebuje nabít. Odpočinout si, zažít pořádné dobrodružství. Přišla na něj jakási ponorka nebo co.

Jenže… Já tu sedím a je mi, jako by odjel můj starší bráška. Na jak dlouho? Na čtvrt roku? Na půl? Je to dlouhá doba pro někoho, kdo nemá nikdy daleko k hysterii. Pár měsíců, či snad mnohem déle… Až teď si uvědomuju, kolikrát byl nablízku, když mi bylo opravdu mizerně a kolikrát mi z té mizérie pomohl. Pomohla jsem mu i já, když mu bylo zle? Nebo jsem jen tak stála?

 

Já vím, změna je život. Každý se potřebujeme najít a tahle jeho objevná cesta je jeho metodou hledání. Nejspíš.

Ale… Je tu smutno. Už teď. A to rachotí svým novým fárem teprve po D1.

 

Luko, jestli to někdy budeš číst – dávej na sebe pozor a pořádně si to užij. Odpočiň si od našich nálad, od našich „dneska nemám čas“, od našich splínů, od našich…od nás.

 

A hlavně se nám všem vrať.