Leželi jsme v trávě

Za hlavou červené světlo vysílače

Zdvihla jsem ruku

A chytla ho do dlaně

Malou červenou bludičku

Hřála a chvěla se

Jako srdce

Jako slunce

 

Natáhla jsem se mnohem víc

Lusknutím jsem rozehnala mraky

Minula Mléčnou dráhu

A chytla do dlaně hvězdu

Bílou a strašně malou

Hřála a chvěla se

Jako duše

Jako odraz ve vodě

 

Pak jsme se lesem probloudili do údolí

A tam nás všechny do dlaně chytla zima

 

Vzpomínání na všechny srpny, které jsem proležela pod vysílačem na Pletenici... Proležela, probloudila, prospala, prosmála...

Na všechny srpny a na všechny lidi, ať už se potom ztratili kamkoliv.