Ježíš vešel do Brna a procházel jím. Tam byla dívka jménem Katuši; toužila uvidět Ježíše, ale poněvadž byla menší postavy, nemohla ho pro zástup spatřit. Běžela proto napřed a vylezla na strom, aby ho uviděla, neboť tudy měl jít. Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Katuši, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ Ona rychle slezla a s radostí jej přijala.
Jenže ouha - kdyby snad Ježíš opravdu stanul pod tím stromem a řekl "Katuši, pojď dolů, dneska přespím u vás doma," opravdu by Katuši s radostí přijala?
Nezačala by se ošívat, že mají malý byt a že není pro tak vzácného hosta uklizeno? Nezačala by se lekat zájmu lidí, protože by se všichni najednou dívali na ni a čekali, jak se rozhodne? A nejpronikavější by byl Ježíšův pohled. Dokázala by mu do očí říct své výmluvy?
Možná by se jen styděla a bála.
Možná by měla špatné svědomí.
Možná by hrozně toužila po spáse a odpuštění a přitom nebyla schopná je přijmout.
Možná by po chvilce přirozených rozpaků opravdu s radostí přijala.
Možná by zahanbeně sklopila oči a Ježíš by šel zase dál...
V prvním odstavci jsem vynechala dvě věci oproti originálnímu evangeliu:
Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč, toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit.
Jak by to znělo v brněnském podání?
Katuši, uvědomělá katolička toužila uvidět Ježíše, aby poznala, kdo to je.
Tak by to myslím mohlo být. To, že vzorně plním své povinnosti v církvi, že se modlím a že (aspoň většinou) cítím Boží blízkost a užuž slyším i jeho hlas, to přece neznamená, že vím, kdo je Ježíš.
Boží syn a přitom i člověk... Přestože jsem to slyšela a promýšlela už bůhví kolikrát, nejde mi to na rozum.
A to je právě ta věc, která by asi trošičku zbrzdila rychlost mé odpovědi, kdyby mi Kristus řekl, že dneska spí u nás. Bála bych se možná, jestli ho dokážu dobře uhostit. I když vím, jak to s ním je, i přesto bych se styděla za to, že mu nemůžu poskytnout větší komfort. Byla bych v tu chvíli spíš Marta než Marie. Měla bych spíš starost o to, jak ho uctít nejen jako člověka, ale i jako Boha místo abych si sedla k jeho nohám a poslouchala, co říká a byla s ním.
Až uslyším "Katuši, slez dolů," co udělám?
A co uděláte vy, až zavolá vás?
Komentáře
A co uděláte vy, až zavolá vás?
To by musel volat v jiné situaci. Jsem si jist, že bych já na žádný strom nelezl. Stál bych za zády lidu a pro svou malou postavu Ho neviděl.
Já bych přesunul odpovědnost na Ježíše kontrolní otázkou: zdali si je plně vědom koho oslovil. Jestliže by potvrdil, že si toho vědom je, tak by mu v jeho přání vyhověl.
asi bych si řekla-co jen je v tvým životě Heleno tak hrozně blbě...že si vybral zrovna tebe...? :-)
To že výsledkem té návštěvy byla úplná proměna Zacheova života je nádhera...včera při kázání jsme se zamýšleli nad tím, že se to stalo ve městě Jericho....které kdysi mělo nedobytné hradby...a padlo zásahem Boží moci-docela se o tom hezky rozjímalo, že ty naše nedobytné hradby můžou taky padnout...
Jo, zásahem Boží moci mohou padnout jakékoli nedobytné hradby.
Nicméně na jedno Jericho, kde se tak stalo, připadá mnoho nejerich, kde nedobytné hradby zachránily krky těch, kdo byli za nimi. Proto bych skutečnost, že hradby mohou padnout zásahem Boží moci, rozhodně nebral jako důvod k tomu, že se nedobytné hradby stavět nemají.
No jak které hradby. Já bych klidnê některé ze svýho života odstranila-jenže vony držej mrchy....!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.