Boss má v ruce bič. Leader má na krku chomout.

Vůdce jde první a má nejtěžší cestu. Prošlapává ji hlubokým sněhem i blátem, déšť ho zmáčí, vítr ho švihá do tváře jako bič, nepřátelé míří na něj.

Vůdce musí odhadnout nejen síly své, ale i těch, kdo jej následují. Včas musí zavelet k odpočinku, stejně jako musí včas říct, kdy se zvednout a jít dál.

Vůdce odpočívá zdaleka nejmíň. I když ostatní spočinou, on ještě musí přemýšlet nad tím i oním, snaží se odhadnout vývoj situace a vymyslet aspoň jeden záložní plán pro případ, že se ten původní nezdaří.

Vůdce se musí čas od času ohlédnout, aby zjistil situaci v týmu. Musí se přesvědčit, že všechno klape, jak má. Že ještě všichni můžou. Že jsou spokojení. Musí mít neustále otevřené oči, aby se vyhnul překážce, a také musí neustále naslouchat. Nejen zvěstem o okolním dění, ale i stížnostem těch, které má za zády. A nejen je slyšet, taky je řešit.

Vůdce je ten, komu se nadává a kdo řeší většinu potíží. Musí to být diplomat aspoň do té míry, aby udržel ostatní v soudržném pochodu.

Vůdce je sám. I když má skvělý tým, který za ním šlape jako hodinky, je přesto sám. Nemá si komu postěžovat, nemá se o koho opřít, nemá koho následovat, je první a všichni jsou za jeho zády.

Pak jen záleží na těch, kdo jdou za ním, zda v případě jeho pádu přes něj přejdou a zadupou ho do země, nebo jestli zastaví, podají mu ruku a nechají ho chvíli oddechnout.

 

Potíž je v tom, že zrovna tohle prostě neodhadnete. Ten, kdo vám jednou pomohl, může podruhé mít chuť na vaše místo. A teprve až to bude on, kdo bude vybírat cestu a snášet všechny strasti, pochopí, že být leader není hračka. Možná se pro vás pak vrátí. A možná zatne zuby a zvládne to.

 

Ať tak či tak, přeju vám, abyste jako leadeři měli vždycky za sebou sehraný tým pracující na stopadesát procent, který vás podepře, až klopýtnete.

Tak, jako to mám já. Sice je můj potah banda šílenců, kteří se občas pokopou a někdy nakopnou i mě, ale chomout mi vystlali nejměkčí vycpávkou a táhnou, co to jde. A když už mě kopnou, můžu si být jistá tím, že mi to vynahradí a ještě trošku zaberou.

Najít lidi, kteří dají dohromady dobrý tým není hračka. A základem není ani tak to, že šlapete vepředu a jdete jim příkladem, ale že když se všichni vypřáhnete a jdete se napást, jste spolu a je vám dobře.

Za dobré nálady a vtipkování se vždycky šlape mnohem lépe.