!!!The story, all names, characters and incidents portrayed in this production are fictitious. No identification with actual persons, places, buildings and products is intended or should be inferred!!!
Dnes si povíme něco málo o chrámové hudbě. Totiž - o varhanících. Varhaníci: to jsou ti nepřístupní pánové a dámy kdesi nahoře na kůru (většinou), kteří hrají jako o život. I oni jsou ale lidé a setkáme se tedy s různými typy.
Varhaník bez chyby: Takový není. Jinak - setkali jste se s takovým? Nejen mistrovsky hrál, ale i andělsky zpíval, bavilo ho to a ještě to byl fajn parťák (tahle definice se klidně vztahuje i na starší osoby, ty jsou kolikrát nejlepší parťáci)? Tak pokud znáte takovou dokonalou osobu, sem s ní!
Varhaník, co umí hrát: Takových je poměrně dost. Umí noty, udrží rytmus a občas si i zapreluduje. Nemá nijak extrémní tempo (ať už pomalé nebo rychlé). Se zpěvem je to horší, protože soustředit se na nohy, ruce a ještě hlas není úplně jednoduché, ale když se najde pár zpěváků, stvoří se celkem důstojná součást bohuslužby.
Varhaník, co umí zpívat: Jeho zpěv se blíží zpěvům andělským, ale když sáhne do kláves, je to na tečku. Buď hraje moc rychle, nebo moc pomalu, nebo končí v jiné tónině než začal. Nebo dokonce všechno dohromady.
Varhaník, co má nadšení: Tím nechci říct, že ti předchozí varhaníci nadšení nemají. Jenže právě tento má jen a pouze nadšení, nic víc. Hrát neumí, zpívat neumí, je to prostě marné. Hraje tak pomalu, že za Svatý Svatý byste se stihli celkem slušně zkouřit, nebo takl rychle, že při Věřím byste nestihli ani uběhnout stovku. A když začne zpívat, všichni se začnou modlit. Aby už přestal.
Varhaník, co je úplně normální: Je to normální člověk s normálním zpěvem a normální hrou. Dá se s ním domluvit, občas zapreluduje a klidně celou mši odzpívá sám, není-li zbytí. Není to ani mistr, ani loser. Je to prostě úplně normální člověk.
Ale teď vážně - ženy a muži, kteří sedíte za klávesami, mám pro vás jednu důležitou zprávu - jste třídy! Máte odvahu a zapálení k tomu vykouzlit na mši tu správnou atmosféru, strhnout věřící ke sborovému zpěvu. Že nejste vždycky stoprocentní? No a kdo z nás je, že jo...
Takže před všemi varhaníky, varhanicemi, varhaničaty klobouk dolů!
P.S. Má to být sranda, tak z toho nedělejte vědu prosím vás!
Komentáře
Rád poslouchám varhaníky v KrPoli a vzpomínám na pana Koláře, co hraje na Petrově. Je to nádhera!
Zajímavé by bylo také vytvořit kategorizaci Božího lidu: Lid, který zpívá a dokonce podle not / zpívá, ale po svém / nezpívá, ale... Bohužel, ne před každým přístupem lidu lze smeknout.
parádnííí rozdělení!
varhaník, který je povzbuzení k modlitě - když začne hrát a zpívat, tak se všichni modlí, aby už přestal - znám takových pár kousků ;o), a nejen ve varhaníkovském vydání, ale i dalších "hudebníků", kteří doprovázejí liturgii... Někdy je to náročné ustát, ale rozhodně to vede k pokoře a k práci na sobě - neposuzovat tyto výkony a snažit se, aby můj vlastní výkon nebyl příčinou toho, že nikdo si řeke: "a dost, má já vůbet toto zapotřebí?..."
Jako varhaníka mne to doopravdy pobavilo a dokonce jsem se i v některých definicích našel :)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.