Četli jste Steinebeckův román Na východ od ráje? Jestli ne, vřele doporučuju. Poprvé je to napínavé, podruhé je to překvapivé a potřetí je to filozofické.
Já ho právě dočetla potřetí. Celý román se vlastně točí kolem jediného slova - timšel - ačkoliv je vysloveno snad jen pětkrát. Timšel je hebrejské slovo a znamená můžeš. A člověk, jak tak nad ním přemýšlí, zjišťuje, že on opravdu může.
Že si může stoupnout na náměstí a stát tam dlouhé hodiny. Že do vyhledávače může zadat slovo "svoboda". Že může jet do sousedního státu a zase zpět. Že může mluvit o čem chce, věřit v co chce, že může zpívat co chce. Že může milovat a může i nenávidět, že může jásat nebo truchlit, že může jít v průvodu, ale taky nemusí.
Můžeme, můžeme, můžeme. Padá vláda a teplotní rekordy a my ještě stále máme možnost volby - jestli nadávat nebo si dát zmrzlinu, jestli si povzdychnout nebo si dát na rozpálenou hlavu ledový obklad.
Není to ještě ani čtvrt století, co jsme začali moct a co přestala spousta muset. Čeština je přece jen krásný jazyk, ta dvě slova jsou si tak podobná a přece znamenají zcela rozdílné věci. Musíš jít do školy? Ne, můžeš. Je to tvoje volba, vzdělávat se. Musíš jít do práce? Ne, můžeš. Je to tvoje volba. V naší rodině je oblíbená hláška (hlavně u rodičů, když musíme třeba na nějakou oslavu): Musíš akorát umřít. No, když to vezmete kolem a kolem - je to pravda.
Kolikrát zapomínáme na to, že ať je naše země sebehorší, stále je svobodná. Stále v ní můžeme. Narozdíl od jiných zemí, kterých vždycky bude moc, i kdyby byla jen jediná (nejsem schopná tu větu líp formulovat, snad ji pochopíte).
Nesvobodu znám jen z vyprávění a z novin a je mi jasné, že ji nikdy, nikdy nechci zažít.
Svoboda s sebou nese i zodpovědnost za to naše můžu. Ne, není to lehké.
Nejen celý román se točí kolem jednoho slova. Točí se kolem něho i spousta našich činů.
Prostě...
...timšel.
Komentáře
Mně volba žádnou svobodu nedává.
Já TUHLE "nesvobodu" ještě docela dobře pamatuju.
Na rozdíl od nesvobody třeba v koncentráku.
Mně ale nepřipadá tak důležité rozjímat nad dvojicí slov můžeš/musíš. Daleko inspirativnější mi vzhledem je svobodě připadá dvojice můžeš/smíš.
Zajímavá úvaha. Jak je ta čeština bohatá! Můžeš/smíš... Kolik lidí by řeklo "To je přece totéž"
Tím se člověk liší od zvířat. Některé věci dělat můžeš, ale nesmíš, jiné naopak máš, ale nemusíš.
Na rozdílu mezi těmi dvěma slovy je založena veškerá etika.
Lidé, kteří to nerozlišují, jsou lidé bez morálky. Smějí totiž vše, co mohou.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.