Když přijdeme v neděli z kostela, co uděláme nejdřív? Jistě, rozmrzneme, ale potom? Maminka (potažmo tatínek) vytáhnou zástěru a za chvilku už se z kuchyně line libá vůně oběda. A potom zavolají: "Ke stolu" a my jdeme a sedneme si... Ne, počkat, nesedneme! Před jídlem si přece musíme umýt ruce! A nejen před nedělním obědem, samozřejmě. Vymydlíme si je tedy, někdy na ně musíme vzít těžkou techniku, když je špína obzvlášť zažraná, ale nakonec můžeme s čistýma rukama sednout ke stolu a pošmáknout si na té výborné pochoutce, která nám byla s láskou připravena (potažmo kterou jsme připravili my). 

Když přijdeme v neděli do kostela, je to stejné jako s obědem. Než zasedneme k jídlu (eucharistii), musíme si umýt ruce (duši). Někdy na to stačí mýdlo (zpytování svědomí na začátku bohoslužby), jindy je třeba použít kartáč (zpověď).

Je to prosté. 

Tak na to nezapomínejme. Ať nám špinavé ruce nezkazí chuť nejlepšího z jídel!

 

POZN.: V článku bylo zpracováno kázání k první neděli postní z úst losinského otce Milana.