Kdy je Brno nejhezčí? Překvapivě to není v noci a se zavřenýma očima. Je to pozdní večer či brzké ráno, kdy se z nebe začnou snášet drobné bílé hvězdičky a umyjí město spolehlivěji, než nejprudší letní bouře. 

Nejen jako dítě jsem zbožňovala, když jsem ráno otevřela oči a svět byl bílý. Všechno se schovalo pod peřinu a já milovala to překvapení - večer bylo Brno velký šedý a ukouřený vagabund, ráno se změnilo v nadýchanou nevěstu (jak jsem ovšem pozorovala včera večer, nejvíc překvapení byli z nadílky silničáři). 

Až někdy večer začne sněžit, odpoutejte se od teplých křesel, od televize, od učení nebo od knížky a vyjděte na chvilku ven. Všechno zbělá, všechno bude najednou čisté a krásné. A víte co mě na tom fascinuje nejvíc? Nebe, vločky a - ticho.

Sníh odráží světla města a obloha zčervená. Nebo zbělá, to podle toho, jestli máte ulici osvětlenou sodíkovými výbojkami či halogeny (jsou to halogeny, ty moderní bíle svítící lampy?). Nad celým městem se vytvoří světelný příklop a mě vždycky přijde, jako bychom se ocitli v takové té sněhové kouli - zatřepete a všude víří sníh.

Co je na sněhu opravdu zajímavé, jsou vločky. Vědci říkají, že nejsou dvě stejné (hm, nevím, jak na to přišli, ale to je docela jedno). Někdy si zkuste prohlédnout vločku, až vám přistane na rukávě. Je...dokonalá. Všechny vločky vypadají, jako by někde nahoře seděla banda trpaslíků (nebo liliputích andělíčků), kteří umí zatraceně dobře vládnout nůžkami a papírem. Stříhají ty miniaturní krasavice a hážou je dolů. A když se takhle po setmění podíváte protii světlu lampy na padající vločky - je to jako z pohádky Tři oříšky pro Popelku.

A nakonec - to ticho. Sníh utlumí všechny zvuky velkoměsta a všude se rozhostí úžasný klid. Brodíte se po kotníky ve sněhu a slyšíte vlastní dech. A psa, co štěká o tři bloky dál. Ale nějak se vytratil ten pověstný tep velkoměsta. Řidiči jezdí pomalu a opatrně a je zkrátka velebné zimní ticho. Jistě, to ve městě nemá na ticho uprostřed zasněžených polí nebo zimního lesa. Ale je to ticho nezvyklé a - moc krásné.

Brno v bílém je prostě k zulíbání.

P.S. Prosím, až napadne sníh, vezměte smeták a aspoň trošičku zameťte chodník před vaším domem. Sice to má zajišťovat město, ale sami vidíte, jak to dneska ráno vypadá. Pár tahů košťátkem vás nezabije a chodec se nezabije taky, protože ten led na chodníku uvidí a dá si na něj pozor. Děkuju.

P.P.S. A nepiště prosím do komentářů, že se ten opěvaný sníh změní během pár hodin v odpornou břečku. Já to vím, vy to víte a zbytečně by to rušilo onu "poezii zimního večera/rána".