Dnes mé srdce poety zaplakalo. Byla jsem mamce kupovat dárek k narozeninám, k dispozici jsem měla poukaz k Barvičovi a Novotnému v hodnotě 200,- Kč a pár korun navíc v peněžence. Jak jsem si tak vykračovala po Masaryčce a obvolávala všechny příbuzné stran výsledků didaktických testů, zapomněla jsem odbočit a skončila v prodejně na České. Už cestou ve mně vzklíčila myšlenka na Skácela: máma pár jeho sbírek má, tak by ji mohl potěšit. Taky jsem si pohrávala s Mikuláškem (teď nemyslím ani Honzu ani Juru, ale Oldřicha), ale knihkupectví mě probralo. Poezii byl věnován ubohý regálek u dveří, kde se krčilo pár Májů, jeden Morgenstern, haiku, trocha moderní poezie, ubohý Nezval se Seifertem, trošku mohutnější řádka Mikulášků a Skácelů a přesně dva kusy Shakespeara. Jak říkám: zaplakala jsem. Pokud by člověk chtěl sehnat nějakou klasiku, musí se spokojit s dost omezeným výběrem. To se mi pak není co divit, že si poezii radši píšu sama! Na internetu se nic "nakrást" nedá, protože nikdo nemá potřebu tyto věci šířit, v knihkupectví pláče Shakespeare na rameni Nezvalovi a zatímco braková literatura typu Upírská střední nebo Láskou sežehnutá se rozpínají po půlce přízemí, poezie má vyhrazené místečko v rohu, kam se mezi horami červené knihovny nelze procpat. Jen hrách chybí.

Mamince jsem koupila toho Skácela. A snažím se nemyslet na to, že bych jednou nedej Bože skončila v regálu zastrčeném za obálkami s polonahými páry. To radši pověsím psaní na hřebík a nedám nic na domluvy známých. Sice je lákavé sdílet poličku se Seifertem a Shakespearem, ale nevím, jestli by jim další žalostník pomohl...

P. S. Teď mě napadá: marně sháním básně od Kainara. Nemáte někdo sbírku Nové mýty?