Jaro je tady! Nemůže o tom být pochyb. Teploty i sněženky rostou, slunce hřeje, ptáci zpívají, komárovský strakapoud mlátí do hromosvodu. Je až překvapivé, s jakou úporností se změně ročního období někteří lidé brání.

Přichází období, kdy zimní boty a kabáty putují zpátky do skříní, aby udělali místo oblečen jarnímu. Čepice, rukavice a šály jsou zapomenuty. I když - jak u koho.

Rok co rok se na jaře setkávám se zajímavým fenoménem - nazývá se teplotní setrvačnost a dal by se vyjádřit následující větou: "Venku je sice deset stupňů, ale ještě minulý týden mrzlo, takže si stejně tu péřovku vezmu. A k tomu kozačky a čepici a šálu a dvoje rukavice." Díky lidem, kteří teplotní setrvačností trpí, vznikají lehce komické situace - kluci hrající fotbal mají jen mikiny a kolem nich si to šine naleštěná kráska zachumlaná tak, že z ní jsou vidět jen sluneční brýle. Ach, jistě, sluneční brýle! Pokud to nevíte, už dávno nefungují jako ochrana před sluncem. Užívají se zásadně na akcích, kde slunce nesvítí. Na večerním koncertě (asi proti blýskajícím světlům), v zešeřelé místnosti (proti lítajícím půllitrům?) i po cestě domů o půl dvanácté v noci (proti pouličnímu osvětlení?).

Ale zpět ke kabátům. Tohle je věc, která mě štve stejně, jako ponožky v sandálech (ačkoliv je mi vlastně úplně jedno, co má kdo na nohách, protože já se svými zablácenými kanadami taky nejsem jako ze žurnálu).

Když jdu ven, podívám se na teploměr. V šest ráno je třeba kolem nuly, ale jaksi automaticky počítám s tím, že to během dne trošku povyleze, zvlášť, když bude svítit předpovídané sluníčko. Prostě si vezmu o rolák navíc a zimní kabát nechám doma. Protože jestli mi přijde něco fakt divný, tak když jedu šalinou jenom ve svetru a vedle mě sedí dáma v kožichu, šále a rukavicích. Já neříkám, možná jí je zima, ale skoro bych řekla, že ty kapičky na horním rtu opravdu byly pot. Ono totiž topilo topení a rozepnutý kožich je pořád kožich.

Nechci vyhlížet jako velký módní kritik, prostě mi to přijde divné a trošku líto. Je přece jaro, tak proč neužívat zvyšující se teploty plnými doušky a halit se do kabátů a čepic? Jestli není lepší se přizpůsobit počasí, než doufat, že se počasí přizpůsobí nám...