Motýl Emanuel vyčerpaně přisedl k dvoumetrovému vinnému hroznu, arkebuzírovi, tmě, lupiči, indiánskému páru a gangsterovi v kožené bundě. Měl chuť volat "Všechno špatně, zpátky na stromy!". Na vlastní kůži právě zažíval, jak se nemá dělat dětský karneval a frak se mu z té zkušenosti lepil na tělo.

A jakže se to tedy NEMÁ dělat?

Tak zaprvé - pokud nevíte, jaký vzorek dětí vám přijde, je dost nesnadné udělat jakýkoliv program. Nutné je vědět, kolik dětí bude a jakého budou průměrného věku - pak se dá udělat program na míru, protože pro předškolní děti jsou některé hry nevhodné a pro starší jsou některé hry nudné. Co se programu týče, improvizace se nepřipouští. Hodí se na stanový tábor, když čtvrtý den prší a došly vám mokré hry, ale pro jakoukoliv "plesací" akci je absolutně nevhodná. U moderátorských vsuvek se dá použít - pokud jste zkušený mluvčí, kterého nevyvedou z míry hlučící děti a kriticky hledící rodiče. Pokud jím nejste, jako dotyčná dvojka Motýl Emanuel - Maková pannenka, napište si aspoň osnovu proslovu - ať nestojíte s mikrofonem v ruce a nevyrážíte ze sebe pouhé "Éé" nebo nečastujete předškolní děti vtipy, kterým se zasměje tak možná puberťák (tohle se zmiňované dvojky bohudík netýká).

Za druhé - vykašlete se na živou muziku. Dětem je to jedno, možná dokonce víc ocení šmouly, než "skoč na stůl šenkýřko, svlíkni se do naha..." Když navíc z kapelníka mrazí v zádech, protože on přece hrává na karnevalech často a vás považuje za absolutního eléva (což svým způsobem jste), což vám taky dává najevo, váš projev se značně pohorší. Pár kliků na notebooku je rozhodně lepší, než stres s megavtipným kytaristou za zády.

Za třetí - soutěž o nejlepší masku a tombolu dát hned ze začátku jhe chyba téměř osudová. Když přítomní zjistí, že v tombole nic nevyhráli a porota si z davu princezen nevybrala zrovna tu jejich, sbalí se a odejdou. Berou to jako konec zábavy. Kdyby tohle motýl Emanuel tušil, zapomněl by na svá křehká křídla a prosadil by svůj názor trochu tvrděj. Navíc se jako nevhodné věcné dary do tomboly ukázaly porcelánové a jiné lapače prachu. Lepší jsou dorty a plyšáci.

Za čtvrté - sladké odměny za hry. Rozhazování do prostoru se nutně musí ukázat jako chybné rozhodnutí, protože se děti buď poperou, nebo pošlapou, nebo na některé nezbyde, nebo všechno dohromady, ale určitě je reálná možnost, že se bonbony po dvou takových akcích začnou nedostávat a na některé hry sladkosti nevyzbydou.

Za páté - rodiče. Chápu, že tohle je věc, se kterou se nedá nic dělat, ale akce, kam rodiče doprovází své děti, nemusí dopadnout dobře. Nemám nic proti rodičům, ale kdo má nějaké zkušenosti třeba s tábory, ví dobře, že se děti chovají jinak, když jste supervizor vy a když někde v pozadí stojí maminka s foťákem. Nevím proč, ale je to tak.

Tak přemýšlím, jestli jsem něco nezapomněla. Asi ne. Z pohrom, které postihly Makovou a Emanuela na jejich prvním karnevalu, který uváděli, jsem snad vypsala ty nejdůležitější. Ale chybami se člověk učí. Motýl si aspoň rozšířil cílovou skupinu i na předškolní věk. Cenná zkušenost.

Snad jen drobná pozvánka pro ty, kteří jsou těmi šašky na podiu a snaží se dělat zábavu, pro ty, kteří propotili kostým, pro ty, kteří si připadali jako hlupáci, pro ty, kteří si zlámali hlavu při vymýšlení her pro neurčitý počet neurčitých dětí, pro ty, kteří jsou "pouzí" moderátoři: Nečekejte vděk. Pokud za zamluvením sálu a dětí stojí ještě někdo jiný krom vás, vyběhne na podium rozjařená maminka a poděkuje dotyčnému. Jaksi se přehlédne, že to vy jste se potili za mikrofonem a koktali nesmysly. Já neříkám - ta práce v pozadí je důležitá, ba přímo nezbytná, a složitá. Ale stoupnout si do ohně pohledů taky není žádný med. Děti jsou totiž dost kruté, když na věc přijde. Kruté a kritické jako nikdo. A popravdě - nezdary v průběhu karnevalu padnou na vaši hlavu, ne na hlavu toho, kdo byl tak chválen.

Já neříkám "klaňte se mi k zemi", jen cítím na patře malinko hořkou příchuť. Nikoho se neprosím, aby mi z podia provolával slávu. Nepotřebuju, aby mě nosili na rukou. Jsem vděčná za tuhle zkušenost, jsme ráda, že jsem se mohla snažit udělat dětem hezké odpoledne.

Ale když vám nepoděkuje aspoň interně ani ta dotyčná zákulisní vychvalovaná osoba, když neřekne ani slovo, kterým by ocenila vaši snahu - to pak má snad motýl - i člověk - právo na to, aby byl rozhořčený!!