Dekadence I.
Tiše seděl na schodech,
úsměv na rtu šedém,
v bílé tváři bílý sníh –
vločky letí nebem.
Spí? Tak ať ho nevzbudíš!
Dveře za ním vrzly,
on se ani nepohnul –
vždyť byl na kost zmrzlý!
Dekadence II.
Zas městem svítí Vánoce
a v jednom temném rohu
si stařík váže onuce
na plastikovou nohu.
Umělou k svojí přivázal,
vous nechal sněhem zbělat –
plakat si dávno zakázal
a co jiného dělat.
Dekadence III.
V zelené trávě tiše leží,
unaven asi spočívá,
mladičký zajíc s hnědým okem,
které se ovšem nedívá.
Na boku krev se rudě pění,
vždyť psi zajíce uštvali,
jeden ho zakous a ti druzí
v trávě ho ležet nechali.
Dekadence IV.
Chtěli jsme sbírat maliny,
něco nám v tom však brání:
na trávě mrtvá srnka je
a brouci hodují na ní.
Nebudem přece jíst maliny
s příchutí mrtvé srnky,
zanecháme ji rozkladu
a půjdem sbírat trnky.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.