PJ: „A ta chodba zůstane stát přede dveřma.“

 

Morgoth: „Jsme na zámku, to tady bude princezna!“

Hewen: „Princeznu chci já, protože jsem nejhezčí!“

 

PJ: „Občas je tam mramorová tabule a v ní zaražený…“

Hewen: „…větry.“

 

PJ: „Dveře se nechcou otevřít.“

Geldath: „Já do nich drcnu, Janku.“

Hewen: „Drcneš do nich Jankem?“

 

PJ: „Ten lustr je plnej svíček, ale svíčky už tam nejsou.“

 

Herborn: „Víš kolik lidí to muselo uživit? Jenom svíčková bába, kolik je tam svíček na tom lustru.“

Morgoth: „To nemohla bejt bába, by nemohla lízt po takových vejškách.“

Herborn: „Třeba se dá ten lustr spouštět.“

PJ: „Nebo sám padá.“

Hewen: „Jo, babka vždycky přišla, šlápla, uhla, lustr spadnul, dala na něj svíčky a zase to vytáhla nahoru.“

Geldath: „Ale to musela bejt čupr bába, když vždycky stačila uhnout.“

 

Herborn: „Vezmu jednu knížku a podívám se do ní. Co je v ní napsaný?“

 PJ: „Umíš číst?“

 

Herborn: „Já jsem vlastně jednoho mordorskýho básníka znal, co tvrdil, že vynalezl způsob psaní básní, že ostatní píšou podvědomě a on technicky.“

PJ: „A nejmenoval se Edgar Alan Poe?“

 

Hewen: „Smrdutý knížky na nás koukají, já furt říkám, že knížky nejsou normální.“

Geldath: „Elfíku, ty nemáš rád knížky?“

Hewen: „Ještě tak možná knížka elfích vtipů….“

Morgoth: „To nějaký jsou, jo?“

PJ: „To musí bejt vtipy jak prase.“

Morgoth: „Třeba: „Šel vtip a zakop´o vtip.“ Hahaha.“

 

PJ: „Cejtíte, že ty vtípky jsou takový nepatřičný.“

Hewen: „Jsou nepatřičný, když jsou na vtipy, totiž na elfy!“

 

PJ: „Pod Jirkou se jedno prkno urve a padá s hlukem do rytířského sálu, naštěstí se stačí čiperně chytit druhého trpaslíka…“

Geldath: „To prkno? To prkno se mě chytne?“

 

PJ: „Za dveřmi se objeví…další schodiště.“

Hewen: „Já myslel, že krásná paní!“

Morgoth: „Já myslel, že bubák.“

 

(PJ mluví exaltovaným hlasem)

Herborn: „Mluv normálně!“

Hewen: „On mluví normálně…“

PJ: „Jak mluvím?“

Hewen: „…normálně blbě.“

 

PJ: „Na hladině jezírka se odráží právě vycházející slunce…“

Geldath: „Romantika!“

Hewen: „A pak kdo je tady úchyl!“

 

Hewen: „Schovej prosím tě ty brejlohrábě a neotravuj!“

 

Herborn: „Nejsou na těch skalách nějaký pozorovací hexy?“

Morgoth: „Nebo keksy?“

Hewen: „A keška?“

PJ: „Vy kešku hledáte, takovou velkou.“

Geldath: „A bude v ní bug? Nebo coin?“

PJ: „Hehe, to se ještě uvidí. Aby z ní nevylezl nějakej šváb.“

 

Herborn: „Jak vypadá ta budova pod náma?“

PJ: „Má…střechu.“

Hewen: „Se občas stává budovám…“

 

PJ: „Střecha je pokrytá taškami pálené hlíny, spálené hlíny…“

Herborn: „Z pálené hlíny?“

 

(lezeme do věže)

Geldath: „Janku, domluvíme se, jestli je tam Šípková Růženka, ona bude princ.“ (ukazuje na Hewena)

Morgoth: „Ne, líbám já, ona bude můj kůň!“ (ukazuje taky na Hewena)

 

Nejčastější PJova hláška: „Ticho! (chvíle ticha) Bojíte se?“

Obměna: „Ticho! (chvíle ticha) Slyším vrtulník!“

 

Morgothův nejčastější výkřik: „Haben sie stress?“

 

Hewen: „Ty dveře se otvírají tam nebo zpátky?!

 

PJ: „Každej si hodil kostkou a ubralo mu to tolik životů, kolik si hodil. To podle tebe není Člověče, nezlob se?“

Herborn: „Tak hele, jako Člověče, nezlob se to nehraju, to je pod moji úroveň!“

 

Morgoth: „Hewene, myslíš, že bys zvládnul, jak padají ty šutry po nich vyběhnout nahoru?“

 

Geldath: „Na koho mám střílet? Ne tebe nebo na mě? Totiž na tebe nebo na ni?“

Všichni: „Na bránu!“

 

Hewen: „To zvládne, vždyť je silná ženská, totiž trpaslík!“

 

PJ: „Chodba je široká…“

Herborn: „Jako pro dva voly?“

Hewen: „Jdeme tam čtyři…“

 

Hewen: „Ať radši umře Herborn než některej trpaslík, s těma je aspoň sranda. Herborn mě furt posílá do nebezpečných akcí.“

Geldath: „My tě taky posíláme do háje.“

Hewen: „No jo, do háje, tam to není tak nebezpečný místo.“

 

Morgoth: „To je jako Princ z Persie!“

PJ: „To není žádná blbá počítačová hra!“

Hewen: „A navíc bohužel nezachraňujeme žádnou krásnou princeznu.“

PJ: „Hm, kdo ví.“

Hewen: „Fajn, jestli nějakou zachráníme, je moje.“

Geldath: „Tak to by měl bejt spíš princ, ne?“

 

Morgoth: „Já bych vzal Hewena za nohy, spustil ho dolů a on by udělal na nepřítele Blébléblé!!!“

 

PJ: „Není to úplně teplý, že by to bylo vařící, je to spíš úplně studený.“

 

Geldath: „Já to dělat nebudu, já se bojím, já chci domů, já tam nepolezu!“

Herborn: „Je tam ZLATO!“

Geldath: „Tak na co čekáme, jdeme, jdeme, rychle!“

 

Geldath: „Až umřeš, všechno odkážeš mě?“

Hewen: „Ne, všechno odkážu dobročinné elfské organizaci, rozhodně ne smrdutýmu trpaslíkovi!“

 

Hewen: „Nepřišli jsme sem tuším na koridu, ale hledat nějakou knížku. Bohužel.“

 

PJ: „Nechal bych někoho…ale to je jedno.“

Herborn: „Co bys nechal?“

Geldath: „Já vím! Nechal by někoho stát, aby hlídal. A já jsme tu proto, abych hlídala!“

 

Herborn: „Jirko, udělej BUM BUM:“

 

Hewen: „Nedívej se na mě Herborn, totiž hergot!“

 

PJ: „To je ten svah, po kterým jsi sleznul.“

 

Herborn o Hewenovi: „Ona vidí pod vodou, je přece ryba!“

 

Herborn: „A byly okolo toho úplně romanticky rozmístěný svítící krystaly.“

Hewen: „To ‘s jim neměl říkat, teď se do nás budou navážet.“

Geldath: „Vy jste se tam teda sblížili při těch intimních krystalech!“

 

Geldath: „PJ je nehmotnej, teda když si prdne, je hmotnej, ale jinak je nehmotnej.“

 

Hewen: „On má kouzlo co nechá vybuchnout nepřítelovy ohnivý koule?“

 

PJ: „Klekačka je přístroj, co neustále kleká…“

PJ: „Vyjeli z lesa, otočili se a jedou zpátky.“

Hewen: „Oni se bojí té knížky! Vyvolává u nich úzkostné stavy! Potřebujou se uvést do neklidu!“

PJ: „Nebo si prostě jeli pro posily.“

 

Hewen: „Já tam nejdu, tam jsou dumdum potvory.“

 

Hewen: „Blíží se k nám odporná hnusná věc!“

Morgoth: „Já chodím od začátku s odpornou hnusnou věcí.“

Hewen: „Já chodím se dvěma odpornýma hnusnýma věcma!“

Geldath: „Ty chodíš s nějakou věcí?“

 

PJ: „A nepůjdete radši k městu?“

Herborn: „A proč jako?“

PJ: „Že pod svícnem bývá největší tma.“

Herborn: „To bychom z toho museli ten svíce n nejdřív vyrobit. Jó, vyrobíme z města svícen!“

 

Geldath: „Mají určitě i ženy, ty budou hodný.“

PJ: „Aby si nějaká jejich žena nedala tvůj vous k večeři.“

 

PJ: „No, kdyby ti chytly vousy, hořely by pěkně rychle, jak jsou plný toho loje.“

Herborn: „Aspoň by vypadal jako elf. Malej, tlustej…“

Hewen: „…s ohořelým obličejem.“

 

Geldath k Hewenovi: „dej jim podvazek, tomu rozumí každej mužskej, zvlášť elf.“